Inonotus nodulosus
Inonotus nodulosus, česky rezavec uzlinatý, je jednoletá dřevokazná houba z čeledi Hymenochaetaceae. Vytváří rozlité až uzlinatě kloboukaté plodnice s drobnými žlutohnědými až rezavohnědými výběžky. Roste hlavně na oslabených, odumírajících a později tlejících kmenech a silných větvích buku. Způsobuje bílou hnilobu dřeva a v evropských bučinách může být místy poměrně hojný. Nápadnější příbuzný rezavec lesknavý vytváří výraznější klobouky, zatímco rezavec uzlinatý často zůstává převážně rozlitý a tvoří jen malé uzlinovité kloboučky.
Rychlý přehled
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Přijímaný vědecký název | Inonotus nodulosus |
| Autorita | (Fr.) P. Karst., 1882 |
| Basionymum | Polyporus nodulosus Fr. |
| Český název | Rezavec uzlinatý |
| Anglické označení | Silvery porecrust |
| Rod | Inonotus |
| Čeleď | Hymenochaetaceae |
| Řád | Hymenochaetales |
| Třída | Agaricomycetes |
| Typ plodnice | Jednoletá, rozlitá až uzlinatě kloboukatá |
| Jednotlivé kloboučky | Obvykle do přibližně 2 cm široké |
| Horní povrch | Plstnatý, okrový až světle žlutohnědý, později hrubý a bradavčitý |
| Hymenofor | Žlutohnědý, skořicový až rezavohnědý |
| Póry | Drobné, okrouhlé až hranaté |
| Dužnina | Měkká až vláknitá, později korkovitá a rezavohnědá |
| Výtrusný prach | Žlutohnědý až rezavohnědý |
| Hlavní substrát | Oslabené a tlející dřevo listnáčů |
| Nejčastější dřevina | Buk |
| Další dřeviny | Vzácně další listnáče |
| Způsob života | Slabý parazit a následný saprotrof |
| Typ hniloby | Bílá hniloba |
| Doba výskytu | Nejčastěji červen až říjen |
| Rozšíření | Evropa a mírné oblasti Eurasie |
| Výskyt v České republice | V bučinách místy dosti hojný |
| Jedlost | Nejedlý |
| Hlavní výzkum | Taxonomie, ekologie bučin, rozklad bukového dřeva a patologie stromů |
| Medicinální využití | Není standardizovanou medicinální houbou |
| Klinické studie | Nejsou dostupné klinické důkazy ani ověřené dávkování |
Taxonomie a nomenklatura
Druh byl původně popsán Eliasem Magnusem Friesem jako Polyporus nodulosus. Petter Adolf Karsten jej v roce 1882 přeřadil do rodu Inonotus.
Přijímaným jménem zůstává Inonotus nodulosus. Patří do čeledi Hymenochaetaceae, která zahrnuje mnoho rezavě zbarvených dřevokazných hub s hnědavými výtrusy.
| Název | Postavení |
|---|---|
| Inonotus nodulosus | Přijímaný vědecký název |
| Polyporus nodulosus | Basionymum |
| Rezavec uzlinatý | Ustálený český název |
Jak rezavec uzlinatý poznat?
Plodnice jsou jednoleté a často převážně rozlité po povrchu dřeva. Z rozlité části vystupují jednotlivé drobné, uzlinovité až krátce konzolovité kloboučky.
Jednotlivé kloboučky bývají malé, často jen několik milimetrů až přibližně dva centimetry široké. V řezu mohou být trojúhelníkovité až kopytovité.
Horní povrch je zpočátku měkký, plstnatý a světle okrový až žlutohnědý. Stářím tmavne, hrubne a může být bradavčitý.
Rourkatá spodní strana je žlutohnědá, skořicová až rezavohnědá. Póry jsou drobné a mohou být okrouhlé až mírně hranaté.
Dužnina je v mládí poměrně měkká a vláknitá, později korkovatí a získává rezavohnědé odstíny.
Mikroskopické znaky
- hyfový systém je monomitický,
- generativní hyfy jsou žlutohnědé až hnědé,
- výtrusy jsou hladké, žlutohnědé a široce elipsoidní,
- hymeniální sety jsou přítomné a charakteristicky tvarované,
- trama rourek neobsahuje nápadné trámové sety typické pro některé podobné druhy.
Výskyt a stanoviště
Rezavec uzlinatý roste od června do října na oslabených, později tlejících kmenech a silnějších větvích buku.
Na jiných listnatých dřevinách se objevuje výrazně vzácněji. Typickým prostředím jsou bučiny, starší smíšené lesy, lesní rezervace a místa s dostatkem odumírajícího bukového dřeva.
V České republice může být v bučinách místy dosti hojný, přesto však bývá přehlížen kvůli nenápadným, drobným a částečně rozlitým plodnicím.
Ekologie a význam v lese
Inonotus nodulosus může začínat jako slabý parazit oslabeného stromu a po jeho odumření pokračovat jako saprotrof.
Rozkládá především bukové dřevo a podílí se na postupném navracení uhlíku a minerálních látek do lesní půdy.
Hlavní ekologické funkce
- rozklad oslabeného a mrtvého bukového dřeva,
- tvorba bílé hniloby,
- návrat živin do půdy,
- tvorba mikrostanovišť pro další houby a bezobratlé,
- účast v přirozené obnově a dynamice bučin.
Bílá hniloba dřeva
Rezavec uzlinatý způsobuje bílou hnilobu. Při ní houba rozkládá lignin, celulózu i hemicelulózu.
Napadené dřevo postupně bledne, měkne a získává vláknitou až houbovitou strukturu. V pokročilé fázi výrazně ztrácí pevnost.
| Enzym nebo proces | Úloha |
|---|---|
| Lakázy | Oxidují fenolické části ligninu. |
| Manganové peroxidázy | Podílejí se na rozkladu ligninových struktur. |
| Ligninové peroxidázy | Narušují odolné aromatické vazby ligninu. |
| Celulázy | Štěpí celulózu. |
| Hemicelulázy | Rozkládají hemicelulózové složky dřeva. |
Sledované látky a enzymy
Inonotus nodulosus není standardizovanou medicinální houbou a chemický výzkum tohoto konkrétního druhu je omezený. Vědecký význam spočívá především v ekologii a rozkladu dřeva.
| Látka nebo skupina | Význam |
|---|---|
| Polysacharidy | Přirozené složky buněčných stěn a zásobní hmoty. |
| Beta-glukany | Strukturní polysacharidy; samotná přítomnost neprokazuje léčebný účinek. |
| Chitin | Složka buněčných stěn plodnice. |
| Ergosterol | Hlavní sterol houbových membrán. |
| Fenolické pigmenty | Přispívají k okrovému až rezavohnědému zbarvení. |
| Lakázy a peroxidázy | Enzymy rozkládající lignin při bílé hnilobě. |
| Celulázy | Enzymy rozkládající celulózu. |
Co říká věda?
Nejlépe jsou doloženy taxonomická identita, vazba na bukové dřevo, jednoleté rozlité až uzlinatě kloboukaté plodnice a tvorba bílé hniloby.
Mykologické průzkumy bučin ukazují, že druh může být na vhodných lokalitách hojný a tvořit významnou součást společenstev dřevokazných hub.
Pro léčebné používání, podporu imunity, protinádorové působení nebo jiné klinické účinky nejsou k dispozici kvalitní studie specifické pro tento druh.
| Oblast | Síla důkazů | Poznámka |
|---|---|---|
| Platnost druhu | ★★★★★ | Dobře doložený taxon. |
| Růst na buku | ★★★★★ | Hlavní a typický substrát. |
| Výskyt v bučinách | ★★★★★ | Vhodná stanoviště mohou hostit početné populace. |
| Bílá hniloba | ★★★★★ | Dobře známá ekologická vlastnost. |
| Slabý parazitismus | ★★★★☆ | Může kolonizovat oslabené živé buky. |
| Antioxidační aktivita | ★☆☆☆☆ | Specifických kvalitních dat je málo. |
| Podpora imunity | ☆☆☆☆☆ | Nejsou klinické důkazy. |
| Onkologické použití | ☆☆☆☆☆ | Nejsou klinické důkazy. |
| Klinické použití | ☆☆☆☆☆ | Chybějí klinické studie, dávkování a standardizace. |
Klíčové studie a odborné zdroje
| Zdroj | Téma | Typ | Odkaz |
|---|---|---|---|
| Index Fungorum | Přijímaný název, autorita a nomenklatura | Taxonomická databáze | Index Fungorum |
| Česká mykologická společnost | Český název, výskyt, morfologie a ekologie | Český mykologický atlas | Myko.cz |
| Ryvarden, 2005 | Rod Inonotus, diagnostika a morfologie druhu | Taxonomická monografie | Synopsis Fungorum 21 |
| Mihál, 2005 | Druhová rozmanitost a početnost dřevokazných hub v bukových porostech | Ekologická studie | Journal of Forest Science |
Srovnání s podobnými druhy
| Houba | Tvar plodnice | Substrát | Mikroskopie | Hlavní rozlišení |
|---|---|---|---|---|
| Inonotus nodulosus | Převážně rozlitá, s drobnými uzlinovitými kloboučky | Především buk | Jinak tvarované hymeniální sety; trama rourek bez nápadných set | Malé nevýrazné kloboučky a silná vazba na buk |
| Inonotus radiatus | Výraznější střechovité klobouky | Nejčastěji olše, také další listnáče | Odlišné sety a struktura tramy | Nápadné lesklé klobouky a jiný hlavní hostitel |
| Inonotus cuticularis | Větší střechovité klobouky ve skupinách | Buk a další listnáče | Setální hyfy v povrchové části klobouku | Výrazné klobouky s plstnatým povrchem |
| Inonotus hastifer | Rozlitý až kloboukatý, často robustnější | Především buk ve vyšších polohách | Trama rourek obsahuje sety | Mikroskopicky odlišné sety v tramě rourek |
| Inonotus obliquus | Sterilní černé útvary a skrytá rozlitá plodnice | Hlavně bříza | Odlišná morfologie i životní cyklus | Černý útvar čagy a vazba na břízu |
Bezpečnost a případné užívání
Rezavec uzlinatý je nejedlý. Plodnice je vláknitá, později korkovitá a nemá kuchyňské využití.
Neexistuje ověřené dávkování prášku, tinktury, čaje ani extraktu z tohoto druhu.
Praktická pravidla
- plodnici nekonzumovat,
- nepřipravovat domácí odvary nebo tinktury,
- nezaměňovat ji s čagou,
- výzkum jiných druhů Inonotus nepřenášet na tento druh,
- na živém stromu může plodnice signalizovat vnitřní rozklad dřeva.
Časté otázky
Co je Inonotus nodulosus?
Je to jednoletá dřevokazná houba rostoucí především na buku.
Jaký je český název?
Česky se nazývá rezavec uzlinatý.
Je Inonotus nodulosus platný druh?
Ano. Jde o přijímaný samostatný druh.
Jak houba vypadá?
Tvoří rozlité rezavohnědé plodnice s drobnými uzlinovitými nebo krátce kloboukatými výběžky.
Jak velké jsou kloboučky?
Jednotlivé kloboučky bývají malé, často do přibližně dvou centimetrů.
Kde roste?
Na oslabených, odumírajících a tlejících kmenech a větvích listnáčů.
Na jakém stromě roste nejčastěji?
Nejčastěji na buku.
Roste i na jiných dřevinách?
Ano, ale výrazně vzácněji na dalších listnáčích.
Roste v České republice?
Ano. V některých bučinách může být dosti hojný.
Kdy roste?
Nejčastěji od června do října.
Je parazitem?
Může začínat jako slabý parazit oslabeného stromu a později pokračovat jako saprotrof.
Jaký typ hniloby způsobuje?
Způsobuje bílou hnilobu.
Jak vypadá dřevo napadené bílou hnilobou?
Dřevo bledne, měkne, vláknatí a postupně ztrácí pevnost.
Je jedlý?
Ne. Plodnice je nejedlá.
Je jedovatý?
Není běžně uváděn jako významně jedovatý, ale není určen ke konzumaci.
Je to medicinální houba?
Není standardizovanou medicinální houbou s klinicky ověřeným použitím.
Je stejný jako čaga?
Ne. Čaga je Inonotus obliquus, odlišný druh rostoucí hlavně na bříze.
Obsahuje beta-glukany?
Jako houba obsahuje beta-glukanové struktury, ale to samo neprokazuje léčebný účinek.
Podporuje imunitu?
Pro specifický klinický účinek tohoto druhu nejsou důkazy.
Léčí rakovinu?
Ne. Neexistují klinické důkazy, že by rezavec uzlinatý léčil rakovinu.
Lze z něj připravit čaj nebo tinkturu?
Domácí vnitřní užívání nelze doporučit. Chybí bezpečnostní data a ověřené dávkování.
Jak jej odlišit od Inonotus radiatus?
Rezavec lesknavý tvoří výraznější klobouky a nejčastěji roste na olši.
Jak jej odlišit od Inonotus cuticularis?
Inonotus cuticularis vytváří větší a výraznější střechovité klobouky.
Jak jej odlišit od Inonotus hastifer?
Spolehlivé odlišení může vyžadovat mikroskopii, zejména kontrolu set v tramě rourek.
Lze jej určit pouze podle fotografie?
Typický nález na buku lze odhadnout, ale u podobných druhů je vhodná mikroskopie.
Existují klinické studie na lidech?
Nejsou dostupné dostatečné klinické studie specifické pro tento druh.
Proč je důležitý v přírodě?
Rozkládá bukové dřevo a vrací živiny zpět do lesního ekosystému.