Ischnoderma benzoinum
Ischnoderma benzoinum, česky smolokorka pryskyřičnatá, je jednoletá dřevokazná chorošovitá houba, která roste především na odumřelém dřevě jehličnanů. Vytváří polokruhovité až vějířovité plodnice s tmavě hnědým, jemně plstnatým až sametovým povrchem. Mladé plodnice mohou být měkké, šťavnaté a na okraji vylučovat pryskyřičné kapky. Stářím tvrdnou, tmavnou a získávají korkovitou konzistenci. Houba způsobuje bílou hnilobu dřeva a podílí se na rozkladu padlých kmenů ve smrkových a dalších jehličnatých lesích.
Rychlý přehled
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Přijímaný vědecký název | Ischnoderma benzoinum |
| Autorita | (Wahlenb.) P. Karst., 1881 |
| Basionymum | Boletus benzoinus Wahlenb. |
| Český název | Smolokorka pryskyřičnatá |
| Anglické názvy | Benzoin bracket, benzoin polypore |
| Rod | Ischnoderma |
| Čeleď | Fomitopsidaceae |
| Řád | Polyporales |
| Třída | Agaricomycetes |
| Oddělení | Basidiomycota |
| Typ plodnice | Jednoletá, kloboukatá až rozlitě kloboukatá |
| Tvar plodnice | Polokruhovitý, vějířovitý, konzolovitý až nepravidelný |
| Uspořádání | Jednotlivě nebo ve střechovitých skupinách |
| Šířka klobouku | Obvykle přibližně 5–15 cm, někdy více |
| Tloušťka plodnice | Přibližně 1–3 cm |
| Povrch mladé plodnice | Sametový až jemně plstnatý, červenohnědý až tmavě rezavý |
| Povrch staré plodnice | Tmavě hnědý až téměř černohnědý, vrásčitý a pásovaný |
| Okraj | Silnější, zaoblený, u mladých plodnic světlejší |
| Kapky na povrchu | Mladé plodnice mohou vylučovat pryskyřičné nebo jantarové kapky |
| Hymenofor | Rourkatý |
| Barva pórů | Bělavá až krémová, později okrová nebo hnědavá |
| Póry | Drobné, okrouhlé až hranaté |
| Reakce na dotyk | Pórový povrch po otlaku hnědne |
| Dužnina | Hnědá až tmavě rezavohnědá, vláknitá |
| Konzistence mladé plodnice | Měkká, šťavnatá až pružná |
| Konzistence staré plodnice | Korkovitá, tuhá až dřevnatá |
| Vůně | Může být nasládlá, pryskyřičná nebo slabě anýzová |
| Výtrusný prach | Bílý až bělavý |
| Hlavní substrát | Odumřelé dřevo jehličnanů |
| Nejčastější hostitel | Smrk |
| Další hostitelé | Jedle, borovice a další jehličnany |
| Způsob života | Saprotrof |
| Typ hniloby | Bílá hniloba |
| Doba růstu | Nejčastěji srpen až listopad |
| Stanoviště | Smrkové, jedlové a smíšené lesy s mrtvým dřevem |
| Rozšíření | Evropa, Asie a další oblasti severního mírného pásu |
| Výskyt v České republice | Roztroušený až místy hojný ve vhodných jehličnatých lesích |
| Jedlost | Nejedlá nebo bez praktického kuchyňského významu |
| Medicinální využití | Není standardizovanou medicinální houbou |
| Klinické studie | Nejsou dostupné klinické důkazy ani ověřené dávkování |
Taxonomie a nomenklatura
Druh byl původně popsán Göranem Wahlenbergem jako Boletus benzoinus. Finský mykolog Petter Adolf Karsten jej v roce 1881 přeřadil do rodu Ischnoderma.
Přijímaným vědeckým názvem je Ischnoderma benzoinum (Wahlenb.) P. Karst. Druh patří do řádu Polyporales a čeledi Fomitopsidaceae.
Rodové jméno Ischnoderma je odvozeno z řeckých výrazů označujících tenkou nebo suchou pokožku. Odkazuje na charakter povrchu starších plodnic.
| Název | Taxonomické postavení |
|---|---|
| Ischnoderma benzoinum | Přijímaný vědecký název |
| Boletus benzoinus | Basionymum |
| Polyporus benzoinus | Historická kombinace |
| Polystictus benzoinus | Historická kombinace |
| Smolokorka pryskyřičnatá | Ustálený český název |
Český název a jeho význam
Ustáleným českým názvem je smolokorka pryskyřičnatá.
Název odkazuje na schopnost mladých plodnic vytvářet na povrchu nebo při okraji lesklé, jantarově hnědé až pryskyřičné kapky. Povrch klobouku může zároveň působit smolně, sametově a tmavě hnědě.
V zahraničních zdrojích se objevují označení benzoin bracket nebo benzoin polypore. Druhové jméno benzoinum může odkazovat na nasládlou až pryskyřičnou vůni plodnic.
Jak smolokorku pryskyřičnatou poznat?
Plodnice jsou jednoleté, přisedlé a nejčastěji vyrůstají na boční straně padlých kmenů nebo silnějších větví jehličnanů.
Jednotlivé plodnice bývají polokruhovité, vějířovité nebo nepravidelně konzolovité. Mohou růst samostatně, ale často vytvářejí několikapatrové střechovité skupiny.
Povrch mladých plodnic je jemně sametový až plstnatý, tmavě červenohnědý, kaštanový nebo rezavohnědý. Okraj je obvykle silnější, zaoblený a světlejší než střed klobouku.
Během stárnutí povrch tmavne, může být téměř černohnědý a vytváří soustředné pásy a radiální vrásnění.
Mladé plodnice mohou na okraji, povrchu klobouku nebo pórech vylučovat jantarové až tmavě pryskyřičné kapky. Tento jev se označuje jako gutace.
Spodní stranu tvoří rourkatý hymenofor. Póry jsou nejprve bělavé až krémové, později okrové, šedohnědé nebo hnědavé. Po dotyku či otlaku obvykle hnědnou.
Dužnina je hnědá až tmavě rezavohnědá. V mládí bývá měkká, pružná a šťavnatá. Po vyschnutí se mění v tuhou, korkovitou až téměř dřevnatou hmotu.
Mikroskopické znaky
- hyfový systém je dimitický,
- generativní hyfy mají přezky,
- skeletové hyfy jsou silnostěnné a převážně nevětvené,
- cystidy zpravidla chybějí,
- mohou být přítomné cystidioly,
- bazidie jsou kyjovité a čtyřvýtrusé,
- výtrusy jsou hladké, bezbarvé a tenkostěnné,
- výtrusy jsou válcovité až úzce elipsoidní,
- výtrusy jsou neamyloidní a nedextrinoidní.
Pro spolehlivé odlišení od smolokorky bukové je důležité hodnotit nejen mikroskopické znaky, ale také barvu dužniny a hostitelské dřevo.
Výskyt a geografické rozšíření
Smolokorka pryskyřičnatá je rozšířena především v severním mírném pásu. Je známá z Evropy a Asie a může se objevovat také v dalších oblastech s vhodnými jehličnatými lesy.
V České republice roste roztroušeně až místy hojně, zejména v horských a podhorských smrkových nebo smíšených lesích.
Častěji se objevuje v porostech, kde zůstává dostatek padlých kmenů, silných větví a starších pařezů.
Plodnice vyrůstají nejčastěji od konce léta do pozdního podzimu. Hlavní období výskytu připadá přibližně na srpen až listopad.
Staré vyschlé plodnice mohou na dřevě přetrvávat i přes zimu, ale aktivní plodnice jsou jednoleté.
Ekologie a hostitelské dřeviny
Ischnoderma benzoinum je saprotrofní houba. Kolonizuje mrtvé dřevo a podílí se na jeho postupném rozkladu.
Nejčastěji roste na smrku, ale může být nalezena také na jedli, borovici a dalších jehličnanech.
Typické hostitelské dřeviny
- smrk ztepilý,
- jedle bělokorá,
- borovice lesní,
- další druhy smrků, jedlí a borovic,
- výjimečně může být uváděna i z jiného dřeva.
Typická stanoviště
- horské smrčiny,
- podhorské jehličnaté lesy,
- jedlobučiny s mrtvým jehličnatým dřevem,
- starší hospodářské porosty,
- pralesovité rezervace,
- padlé kmeny a silné větve.
Ekologický význam
- rozkládá lignin a další složky dřeva,
- vrací živiny do lesní půdy,
- podílí se na koloběhu uhlíku,
- vytváří měkké tlející dřevo pro bezobratlé,
- podporuje biologickou rozmanitost starších lesů,
- připravuje substrát pro další houby a mikroorganismy.
Bílá hniloba jehličnatého dřeva
Smolokorka pryskyřičnatá způsobuje bílou hnilobu mrtvého jehličnatého dřeva.
Při bílé hnilobě houba rozkládá lignin, který zpevňuje buněčné stěny dřeva, a současně může štěpit celulózu a hemicelulózu.
Napadené dřevo postupně bledne nebo získává žlutavý odstín. Jeho struktura se mění na vláknitou, vlásečnicovitou až houbovitou.
U dřeva rozkládaného tímto druhem může být někdy patrná výraznější nasládlá nebo anýzová vůně.
| Proces nebo enzym | Úloha při rozkladu dřeva |
|---|---|
| Lakázy | Oxidují fenolické složky ligninu. |
| Manganové peroxidázy | Podílejí se na narušování ligninových struktur. |
| Další oxidoreduktázy | Pomáhají štěpit složité aromatické látky dřeva. |
| Celulázy | Rozkládají celulózu na jednodušší sacharidy. |
| Hemicelulázy | Štěpí hemicelulózové složky buněčných stěn. |
Obsažené látky a enzymy
Ischnoderma benzoinum není standardizovanou medicinální houbou a její chemické složení není pro zdravotnické použití dostatečně prozkoumáno.
Největší vědecký zájem se soustředí na enzymy podílející se na rozkladu dřeva a na ekologické vztahy v jehličnatých porostech.
| Látka nebo skupina | Význam |
|---|---|
| Polysacharidy | Přirozené stavební a zásobní látky houbových buněk. |
| Beta-glukany | Součást buněčných stěn; jejich přítomnost sama neprokazuje léčebný účinek. |
| Chitin | Strukturní složka buněčných stěn plodnice. |
| Ergosterol | Hlavní sterol houbových buněčných membrán. |
| Fenolické látky | Mohou se podílet na zbarvení a antioxidačních reakcích. |
| Hnědé pigmenty | Přispívají k tmavému zbarvení klobouku a dužniny. |
| Lakázy | Enzymy zapojené do oxidace ligninu a fenolických látek. |
| Peroxidázy | Podílejí se na rozkladu ligninu během bílé hniloby. |
| Celulázy | Štěpí celulózu dřeva. |
| Hemicelulázy | Rozkládají hemicelulózu buněčných stěn. |
Co říká věda?
Nejspolehlivěji jsou doloženy taxonomická identita, vazba na mrtvé jehličnaté dřevo a schopnost způsobovat bílou hnilobu.
Moderní ekologický výzkum se zabývá tím, jak smolokorka pryskyřičnatá ovlivňuje rozklad smrkového dřeva a jak může soupeřit nebo spolupracovat s dalšími houbami.
Zkoumá se například její vztah s kořenovými patogeny jehličnanů a její postavení v houbových společenstvech kolonizujících mrtvé kmeny.
Některé laboratorní práce mohou sledovat biologickou aktivitu izolovaných látek nebo extraktů. Takové výsledky ale nelze automaticky považovat za potvrzení zdravotního účinku u člověka.
Pro léčebné použití, podporu imunity, protinádorové působení nebo léčbu infekcí nejsou dostupné dostatečné klinické důkazy.
| Oblast | Síla důkazů | Poznámka |
|---|---|---|
| Platnost samostatného druhu | ★★★★★ | Dobře doložený taxon. |
| Růst na mrtvém dřevě jehličnanů | ★★★★★ | Typická a dobře doložená ekologická vazba. |
| Vazba především na smrk | ★★★★★ | Smrk patří mezi hlavní hostitelské dřeviny. |
| Způsobování bílé hniloby | ★★★★★ | Dobře známá ekologická vlastnost druhu. |
| Význam při rozkladu dřeva | ★★★★★ | Důležitý saprotrof jehličnatých lesů. |
| Interakce s dalšími dřevokaznými houbami | ★★★☆☆ | Oblast současného ekologického výzkumu. |
| Antioxidační aktivita | ★☆☆☆☆ | Možná laboratorní aktivita není klinickým důkazem. |
| Antivirové působení | ★☆☆☆☆ | Případné laboratorní výsledky nelze přenášet na léčbu lidí. |
| Podpora imunity | ☆☆☆☆☆ | Nejsou dostupné klinické důkazy. |
| Protinádorové použití | ☆☆☆☆☆ | Nejsou dostupné klinické důkazy. |
| Klinické použití | ☆☆☆☆☆ | Chybějí klinické studie, dávkování a standardizace. |
Klíčové studie a odborné zdroje
| Zdroj | Téma | Typ zdroje | Odkaz |
|---|---|---|---|
| Index Fungorum | Přijímaný název, autorita a nomenklatura druhu | Taxonomická databáze | Index Fungorum |
| MycoBank | Taxonomie a nomenklaturní historie rodu Ischnoderma | Taxonomická databáze | MycoBank |
| Núñez a Ryvarden | Morfologie a taxonomie východoasijských chorošů | Odborná monografie | Synopsis Fungorum 14 |
| Szczepkowski a kol., 2025 | Ekologická role Ischnoderma benzoinum v jehličnatých porostech | Vědecká studie | PMC |
| PubMed | Konkurence nebo spolupráce s dalšími houbami kolonizujícími jehličnaté dřevo | Bibliografická databáze | PubMed |
| Česká mykologická společnost | České názvosloví a doložené nálezy druhu | Český mykologický zdroj | Myko.cz |
Srovnání s podobnými druhy
| Druh | Typická plodnice | Hlavní substrát | Hlavní rozlišení |
|---|---|---|---|
| Ischnoderma benzoinum | Tmavě hnědý až černohnědý sametový klobouk, hnědá dužnina | Především jehličnany, zejména smrk | Tmavá dužnina a vazba na jehličnaté dřevo |
| Ischnoderma resinosum | Rezavohnědý až červenohnědý klobouk, světlá dužnina | Především listnáče, zejména buk | Světlejší dužnina a růst na listnatém dřevě |
| Fomitopsis pinicola | Tvrdá víceletá plodnice se světlým až červeným pásovaným okrajem | Jehličnany i listnáče | Víceletá tvrdá plodnice a hnědá hniloba |
| Phaeolus schweinitzii | Měkké žlutohnědé až tmavě hnědé růžicovité plodnice | Kořeny a báze jehličnanů | Růst u báze stromů a způsobování hnědé hniloby |
| Onnia tomentosa | Plstnaté nálevkovité až růžicovité plodnice | Kořeny jehličnanů | Obvykle vyrůstá ze země nad kořeny a má stopkovitý základ |
| Hapalopilus rutilans | Menší skořicově hnědé až nafialovělé plodnice | Především listnaté dřevo | Menší plodnice a výrazná fialová reakce s hydroxidem |
| Ganoderma applanatum | Velké víceleté konzolovité plodnice | Především listnáče | Víceletá plodnice a bílý pórový povrch využitelný ke kreslení |
Bezpečnost a případné užívání
Smolokorka pryskyřičnatá není běžnou jedlou houbou. Starší plodnice jsou tuhé, korkovité a prakticky nepoživatelné.
Některé zahraniční zdroje mohou uvádět, že velmi mladé a měkké plodnice příbuzných smolokorek byly někdy konzumovány. To však nepředstavuje spolehlivé doporučení pro sběr ani kuchyňské využití.
Neexistuje klinicky ověřené dávkování prášku, odvaru, tinktury ani extraktu z tohoto druhu.
Praktická pravidla
- plodnice běžně nekonzumovat,
- nepřipravovat domácí léčivé odvary nebo tinktury,
- nezaměňovat laboratorní výzkum s klinickým důkazem,
- nepřenášet výsledky výzkumu jiných chorošů,
- nepoužívat houbu jako náhradu lékařské léčby,
- při určování vždy ověřit hostitelské dřevo.
Časté otázky
Co je Ischnoderma benzoinum?
Je to jednoletá dřevokazná chorošovitá houba, která roste především na mrtvém dřevě jehličnanů.
Jaký je český název?
Český název je smolokorka pryskyřičnatá.
Je Ischnoderma benzoinum platný druh?
Ano. Jde o přijímaný samostatný druh.
Do jaké čeledi patří?
Patří do čeledi Fomitopsidaceae a řádu Polyporales.
Proč se nazývá smolokorka?
Mladé plodnice mohou vylučovat lesklé, tmavé až pryskyřičné kapky.
Jak houba vypadá?
Vytváří tmavě rezavohnědé až černohnědé vějířovité nebo konzolovité plodnice se sametovým povrchem.
Jak velké jsou plodnice?
Jednotlivé klobouky mohou být široké přibližně 5 až 15 centimetrů, někdy i více.
Jak vypadá povrch klobouku?
V mládí je sametový až plstnatý, později tmavne, olysává a vrásní se.
Jak vypadá spodní strana?
Je tvořena drobnými bělavými až krémovými póry, které po dotyku hnědnou.
Vylučuje houba kapky?
Ano. Mladé plodnice mohou vytvářet jantarové až tmavě pryskyřičné kapky.
Jakou má dužninu?
Dužnina je hnědá až tmavě rezavohnědá, v mládí měkká a později korkovitá.
Má houba nějakou vůni?
Může mít nasládlou, pryskyřičnou nebo slabě anýzovou vůni.
Kde roste?
Roste na padlých kmenech, silných větvích a pařezech jehličnanů.
Na jakém stromě roste nejčastěji?
Nejčastějším hostitelem je smrk.
Roste také na jedli?
Ano. Může růst také na mrtvém dřevě jedle.
Roste na borovici?
Ano, může být nalezena i na borovicovém dřevě.
Roste na listnatých stromech?
Typicky je vázána na jehličnany. Nálezy z listnatého dřeva je nutné pečlivě odlišit od Ischnoderma resinosum.
Roste v České republice?
Ano. Roste roztroušeně až místy hojně ve vhodných jehličnatých lesích.
Kdy roste?
Nejčastěji od srpna do listopadu.
Je jednoletá?
Ano. Aktivní plodnice jsou jednoleté, přestože suché zbytky mohou přetrvat déle.
Je parazitem živých stromů?
Je především saprotrofem mrtvého dřeva.
Jaký typ hniloby způsobuje?
Způsobuje bílou hnilobu.
Jak vypadá napadené dřevo?
Dřevo postupně světlá, měkne a mění se ve vláknitou až houbovitou hmotu.
Může napadené dřevo vonět po anýzu?
U rozkládaného dřeva může být někdy patrná nasládlá nebo anýzová vůně.
Je smolokorka pryskyřičnatá jedlá?
Není považována za běžnou jedlou houbu a starší plodnice jsou velmi tuhé.
Je jedovatá?
Není běžně uváděna jako významně jedovatá, ale není určena k běžné konzumaci.
Je to medicinální houba?
Není standardizovanou medicinální houbou s klinicky ověřeným použitím.
Obsahuje beta-glukany?
Jako houba obsahuje beta-glukanové struktury, jejich přítomnost však sama o sobě neprokazuje léčebný účinek.
Má antioxidační účinky?
Případná laboratorní aktivita nepředstavuje důkaz zdravotního účinku u člověka.
Má antivirové účinky?
Některé laboratorní práce mohou sledovat biologickou aktivitu extraktů, ale chybějí klinické důkazy pro léčbu lidí.
Podporuje imunitu?
Pro specifický klinický účinek tohoto druhu nejsou dostupné dostatečné důkazy.
Léčí rakovinu?
Ne. Neexistují klinické důkazy, že by Ischnoderma benzoinum léčila rakovinu.
Lze z ní připravit čaj?
Domácí vnitřní užívání nelze doporučit, protože chybí bezpečnostní data a ověřené dávkování.
Lze z ní připravit tinkturu?
Neexistuje standardizované ani klinicky ověřené použití tinktury z tohoto druhu.
Jak ji odlišit od Ischnoderma resinosum?
Ischnoderma benzoinum roste hlavně na jehličnanech a má tmavě hnědou dužninu. Ischnoderma resinosum roste převážně na listnáčích a má světlejší dužninu.
Jak ji odlišit od troudnatce pásovaného?
Troudnatec pásovaný vytváří tvrdé víceleté plodnice a způsobuje hnědou hnilobu.
Jak ji odlišit od hnědáku Schweinitzova?
Hnědák Schweinitzův často vytváří růžicovité plodnice u kořenů nebo báze stromu a způsobuje hnědou hnilobu.
Lze ji určit pouze podle fotografie?
Typické nálezy lze často určit, ale pro spolehlivé rozlišení je důležité znát substrát a barvu dužniny.
Jsou nutné mikroskopické znaky?
U typického nálezu nemusí být mikroskopie nutná, ale u neobvyklých nebo sporných nálezů pomůže potvrdit správné určení.
Existují klinické studie na lidech?
Nejsou dostupné dostatečné klinické studie specifické pro tento druh.
Proč je důležitá v přírodě?
Rozkládá mrtvé jehličnaté dřevo, vrací živiny do půdy a vytváří prostředí pro další organismy.
Je vhodné ji z lesa odstraňovat?
Ne. Na mrtvém dřevě plní důležitou ekologickou funkci a měla by být ponechána na místě.