Ischnoderma resinosum
Ischnoderma resinosum, česky smolokorka buková, je jednoletá dřevokazná chorošovitá houba rostoucí především na odumřelém dřevě listnatých stromů. Nejčastěji ji lze nalézt na buku, ale objevuje se také na javoru, lípě, bříze a dalších listnáčích. Vytváří mohutné polokruhovité až vějířovité plodnice s tmavě červenohnědým, sametovým povrchem. Mladé plodnice jsou měkké, šťavnaté a mohou vylučovat jantarové až tmavě hnědé kapky. Stářím tvrdnou, tmavnou a získávají korkovitou konzistenci. Houba způsobuje bílou hnilobu dřeva.
Rychlý přehled
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Přijímaný vědecký název | Ischnoderma resinosum |
| Autorita | (Schrad.) P. Karst. |
| Basionymum | Boletus resinosus Schrad. |
| Český název | Smolokorka buková |
| Anglické názvy | Resinous polypore, late fall polypore, resinous bracket |
| Rod | Ischnoderma |
| Čeleď | Ischnodermataceae |
| Řád | Polyporales |
| Třída | Agaricomycetes |
| Oddělení | Basidiomycota |
| Typ plodnice | Jednoletá, kloboukatá až rozlitě kloboukatá |
| Tvar plodnice | Polokruhovitý, vějířovitý, konzolovitý až nepravidelný |
| Uspořádání | Jednotlivě nebo častěji ve střechovitých skupinách |
| Šířka klobouku | Obvykle přibližně 5–20 cm, někdy až kolem 30 cm |
| Hloubka klobouku | Přibližně 4–12 cm |
| Tloušťka plodnice | Přibližně 1–4 cm |
| Povrch mladé plodnice | Jemně plstnatý až sametový, červenohnědý nebo kaštanový |
| Povrch staré plodnice | Tmavě hnědý až téměř černý, vrásčitý a pásovaný |
| Okraj | Silný, zaoblený, světlejší a u mladých plodnic měkký |
| Gutace | Mladé plodnice mohou vylučovat jantarové až tmavě hnědé kapky |
| Hymenofor | Rourkatý |
| Barva pórů | Bělavá až krémová, později okrová nebo světle hnědá |
| Póry | Drobné, okrouhlé až hranaté, přibližně 3–5 na 1 mm |
| Reakce na dotyk | Pórový povrch po otlaku hnědne |
| Dužnina | Bělavá až světle okrová, později hnědavá |
| Konzistence mladé plodnice | Měkká, šťavnatá, pružná až masitá |
| Konzistence staré plodnice | Tuhá, korkovitá až křehká |
| Vůně | Nevýrazná až mírně nasládlá |
| Chuť | Nevýrazná |
| Výtrusný prach | Bílý až bělavý |
| Hlavní substrát | Odumřelé dřevo listnatých stromů |
| Nejčastější hostitel | Buk |
| Další hostitelé | Javor, lípa, bříza, habr, topol, vrba a další listnáče |
| Způsob života | Převážně saprotrof |
| Typ hniloby | Bílá hniloba |
| Doba růstu | Nejčastěji září až listopad |
| Stanoviště | Bučiny, listnaté a smíšené lesy, parky a starší porosty |
| Rozšíření | Evropa, Asie, Severní Amerika a další mírné oblasti |
| Výskyt v České republice | Roztroušený až místy hojný ve vhodných listnatých lesích |
| Jedlost | V české mykologické literatuře uváděna jako nejedlá |
| Medicinální využití | Není standardizovanou medicinální houbou |
| Klinické studie | Nejsou dostupné klinické důkazy ani ověřené dávkování |
Taxonomie a nomenklatura
Přijímaným vědeckým názvem je Ischnoderma resinosum (Schrad.) P. Karst. Druh byl původně popsán pod názvem Boletus resinosus.
Finský mykolog Petter Adolf Karsten jej později přeřadil do rodu Ischnoderma. Smolokorka buková je typovým druhem tohoto rodu.
Současné databáze Index Fungorum řadí rod Ischnoderma do čeledi Ischnodermataceae. Ve starší literatuře může být druh uváděn také v čeledi Fomitopsidaceae.
| Název | Taxonomické postavení |
|---|---|
| Ischnoderma resinosum | Přijímaný vědecký název |
| Boletus resinosus | Basionymum |
| Polyporus resinosus | Historická kombinace |
| Ungulina resinosa | Historická kombinace |
| Fomes resinosus | Historická kombinace |
| Smolokorka buková | Ustálený český název |
Český název a jeho význam
Ustáleným českým názvem je smolokorka buková.
Slovo „smolokorka“ odkazuje na tmavý, smolně zbarvený povrch klobouku a na gutaci, při které mladé plodnice vylučují jantarové až tmavě hnědé kapky.
Druhové označení „buková“ upozorňuje na nejčastější hostitelskou dřevinu. Houba však neroste výhradně na buku a lze ji nalézt také na dalších listnáčích.
V angličtině se používají názvy resinous polypore, resinous bracket nebo late fall polypore.
Jak smolokorku bukovou poznat?
Plodnice jsou jednoleté, přisedlé a vyrůstají jednotlivě nebo v překrývajících se skupinách. Nejčastěji se objevují na bocích a spodních stranách padlých kmenů, silných větví a pařezů.
Jednotlivé klobouky bývají polokruhovité, vějířovité nebo nepravidelně konzolovité. U rozlitě kloboukatých forem může část plodnice pokrývat spodní stranu kmene bez výrazného klobouku.
Povrch mladých plodnic je jemně plstnatý až sametový, červenohnědý, rezavohnědý nebo kaštanově hnědý.
Starší povrch tmavne, olysává, vytváří soustředné pásy a může být tmavě hnědý až téměř černohnědý.
Okraj mladé plodnice je silný, zaoblený, světlejší a měkký. Aktivně rostoucí okraj může být bělavý, krémový nebo světle okrový.
Mladé plodnice často vytvářejí lesklé jantarové, rezavé až tmavě hnědé kapky. Ty se mohou objevovat na povrchu klobouku, na okraji i na pórové vrstvě.
Spodní stranu tvoří rourkatý hymenofor. Póry jsou nejprve bělavé až krémové, později světle okrové nebo hnědavé. Po dotyku nebo poranění poměrně rychle hnědnou.
Dužnina mladých plodnic je bělavá až světle okrová, měkká, pružná a šťavnatá. Později tvrdne, vysychá a získává korkovitou až křehkou konzistenci.
Mikroskopické znaky
- hyfový systém je dimitický,
- generativní hyfy mají přezky,
- skeletové hyfy jsou silnostěnné,
- skeletové hyfy jsou převážně nevětvené nebo jen málo větvené,
- pravé cystidy obvykle chybějí,
- mohou být přítomné tenkostěnné cystidioly,
- bazidie jsou kyjovité a obvykle čtyřvýtrusé,
- výtrusy jsou hladké a bezbarvé,
- výtrusy jsou válcovité až úzce elipsoidní,
- výtrusy jsou tenkostěnné,
- výtrusy jsou neamyloidní,
- výtrusy jsou nedextrinoidní.
U typických plodnic na buku bývá možné druh určit podle makroskopických znaků a substrátu. U neobvyklých nálezů je vhodné ověřit strukturu hyfového systému a rozměry výtrusů.
Výskyt a geografické rozšíření
Smolokorka buková je rozšířena v mírném pásu Evropy, Asie a Severní Ameriky. Uváděna je také z dalších oblastí, kde se nacházejí vhodné listnaté porosty.
V České republice roste roztroušeně až místy hojně, především v bučinách, starších listnatých lesích a smíšených porostech.
Objevuje se také v parcích, alejích, zámeckých zahradách a dalších místech, kde zůstává dostatek silnějšího mrtvého dřeva.
Nejčastěji vyrůstá od září do listopadu. Při mírném počasí mohou mladé plodnice pokračovat v růstu až do začátku zimy.
Zaschlé plodnice mohou na dřevě přetrvávat i během zimy, ale nový hymenofor se tvoří pouze jednu sezonu.
Ekologie a hostitelské dřeviny
Ischnoderma resinosum je především saprotrofní houba. Kolonizuje odumřelé kmeny, větve a pařezy listnatých stromů.
Nejčastěji je spojována s bukem, ale její hostitelské spektrum je širší. Může se objevit také na javoru, lípě, habru, bříze, topolu, vrbě a dalších listnáčích.
Typické hostitelské dřeviny
- buk lesní,
- javor,
- lípa,
- habr,
- bříza,
- topol,
- vrba,
- dub,
- další listnaté stromy.
Typická stanoviště
- přirozené a hospodářské bučiny,
- smíšené listnaté lesy,
- staré lesní porosty,
- přírodní rezervace s mrtvým dřevem,
- parky a zámecké zahrady,
- padlé kmeny a silné větve,
- starší pařezy listnatých stromů.
Ekologický význam
- urychluje rozklad mrtvého listnatého dřeva,
- rozkládá lignin a další složky buněčných stěn,
- vrací minerální látky do lesní půdy,
- podílí se na přirozeném koloběhu uhlíku,
- vytváří mikrostanoviště pro hmyz a další bezobratlé,
- připravuje dřevo pro kolonizaci dalšími organismy,
- zvyšuje biologickou rozmanitost lesních ekosystémů.
Bílá hniloba listnatého dřeva
Smolokorka buková způsobuje bílou hnilobu. Při tomto typu rozkladu houba narušuje lignin, který zpevňuje buněčné stěny dřeva.
Současně rozkládá také celulózu a hemicelulózu. Napadené dřevo postupně bledne, měkne a získává vláknitou až houbovitou strukturu.
V pokročilé fázi rozkladu dochází k výraznému snížení hustoty a mechanické pevnosti dřeva. Materiál se může snadno trhat podél vláken nebo rozpadat na měkké bělavé části.
| Proces nebo enzym | Úloha při rozkladu dřeva |
|---|---|
| Lakázy | Oxidují fenolické látky a podílejí se na rozkladu ligninu. |
| Manganové peroxidázy | Narušují složité ligninové struktury. |
| Další oxidoreduktázy | Pomáhají štěpit aromatické složky dřeva. |
| Celulázy | Rozkládají celulózu na jednodušší sacharidy. |
| Hemicelulázy | Štěpí hemicelulózu buněčných stěn. |
Obsažené látky a enzymy
Smolokorka buková obsahuje běžné složky houbových buněk, například polysacharidy, beta-glukany, chitin, bílkoviny a steroly.
V laboratorních studiích byly zkoumány některé polysacharidy, lektiny a enzymy spojené s rozkladem ligninu.
Výzkum však zatím neposkytuje podklad pro klinické používání této houby jako léčivého nebo standardizovaného doplňkového prostředku.
| Látka nebo skupina | Význam |
|---|---|
| Polysacharidy | Přirozené stavební a zásobní látky houbových buněk. |
| Beta-glukany | Součást buněčných stěn; samotná přítomnost nedokládá klinický účinek. |
| Chitin | Strukturní složka buněčných stěn. |
| Ergosterol | Hlavní sterol houbových buněčných membrán. |
| Lektiny | Bílkoviny schopné vázat určité sacharidové struktury. |
| Fenolické látky | Mohou se podílet na pigmentaci a laboratorně měřené antioxidační aktivitě. |
| Lakázy | Enzymy schopné oxidovat lignin a různé fenolické látky. |
| Peroxidázy | Podílejí se na degradaci ligninu. |
| Celulázy | Štěpí celulózu dřeva. |
| Hemicelulázy | Rozkládají hemicelulózové složky. |
Co říká věda?
Velmi dobře jsou doloženy taxonomická identita druhu, vazba na mrtvé dřevo listnáčů a schopnost způsobovat bílou hnilobu.
Výzkum enzymatické aktivity ukázal, že Ischnoderma resinosum dokáže rozkládat nebo odbarvovat některá syntetická barviva. To souvisí s produkcí enzymů schopných oxidovat složité aromatické sloučeniny.
V laboratorních podmínkách byl zkoumán také polysacharid izolovaný z této houby. Studie hodnotila jeho schopnost zachytávat volné radikály a ovlivňovat buněčné antioxidační mechanismy.
Z plodnic byl izolován také lektin se specifickou vazbou na galaktosylové struktury. Tento výzkum se týkal biochemických vlastností proteinu, nikoli léčby konkrétního onemocnění.
V roce 2026 byla zveřejněna práce popisující první sestavený genom druhu Ischnoderma resinosum. Genomická data mohou pomoci při výzkumu enzymů, metabolismu a rozkladu dřeva.
Pro léčbu lidí, podporu imunity, protinádorové použití, léčbu zánětů nebo prevenci chronických onemocnění nejsou dostupné kvalitní klinické důkazy.
| Oblast | Síla důkazů | Poznámka |
|---|---|---|
| Platnost samostatného druhu | ★★★★★ | Dobře doložený a přijímaný taxon. |
| Růst na mrtvém dřevě listnáčů | ★★★★★ | Dobře doložená ekologická vazba. |
| Vazba na buk | ★★★★★ | Buk patří mezi nejčastější hostitelské dřeviny. |
| Způsobování bílé hniloby | ★★★★★ | Dobře známá ekologická vlastnost. |
| Rozklad syntetických barviv | ★★★★☆ | Potvrzeno laboratorními kultivačními experimenty. |
| Přítomnost biologicky aktivních polysacharidů | ★★★☆☆ | Studováno laboratorně na izolované látce. |
| Antioxidační aktivita | ★★☆☆☆ | Laboratorní a buněčné výsledky bez klinického potvrzení. |
| Přítomnost specifického lektinu | ★★★☆☆ | Biochemicky charakterizovaná bílkovina. |
| Podpora imunity u člověka | ☆☆☆☆☆ | Nejsou dostupné klinické důkazy. |
| Protinádorové použití | ☆☆☆☆☆ | Nejsou dostupné klinické důkazy. |
| Klinické použití | ☆☆☆☆☆ | Chybějí klinické studie, standardizace a dávkování. |
Klíčové studie a odborné zdroje
| Zdroj | Téma | Typ zdroje | Odkaz |
|---|---|---|---|
| Index Fungorum | Přijímaný název, autorita a taxonomické zařazení | Taxonomická databáze | Index Fungorum |
| MycoBank | Nomenklatura a taxonomická historie druhu | Taxonomická databáze | MycoBank |
| Česká mykologická společnost | České názvosloví, určovací znaky, substrát a výskyt | Český mykologický atlas | Myko.cz |
| Eichlerová a kol., 2006 | Schopnost houby odbarvovat syntetická barviva | Laboratorní studie | PubMed |
| Liao a kol., 2022 | Buněčné antioxidační vlastnosti izolovaného polysacharidu | Laboratorní a buněčná studie | PMC |
| Kawagishi a kol., 1991 | Biochemická charakterizace galaktosyl-specifického lektinu | Biochemická studie | PubMed |
| Wickramasinghe a kol., 2019 | Charakterizace vonných látek ve fermentačním médiu | Chemická a potravinářská studie | PubMed |
| Tang a kol., 2026 | První sestavený genom Ischnoderma resinosum | Genomická studie | PubMed |
Srovnání s podobnými druhy
| Druh | Typická plodnice | Hlavní substrát | Hlavní rozlišení |
|---|---|---|---|
| Ischnoderma resinosum | Mohutnější červenohnědý klobouk, světlá dužnina | Listnáče, především buk | Světlá dužnina, pozdní růst a vazba na listnaté dřevo |
| Ischnoderma benzoinum | Obvykle tenčí, tmavě rezavohnědé plodnice | Jehličnany, především smrk | Tmavší hnědá dužnina a vazba na jehličnaté dřevo |
| Fomitopsis pinicola | Tvrdá víceletá plodnice s barevně pásovaným okrajem | Jehličnany i listnáče | Víceletá tvrdá plodnice a hnědá hniloba |
| Fomitopsis betulina | Bělavá až šedohnědá kopytovitá plodnice | Téměř výhradně bříza | Jiný tvar, světlý povrch a silná vazba na břízu |
| Ganoderma applanatum | Velké víceleté konzolovité plodnice | Listnáče | Víceletá tvrdá plodnice a trvale bílý čerstvý hymenofor |
| Ganoderma resinaceum | Lesklá lakovaná červenohnědá plodnice | Živé a mrtvé listnáče | Lesklá lakovaná krusta a víceletý charakter |
| Hapalopilus rutilans | Menší skořicově hnědé plodnice | Listnaté dřevo | Menší rozměry a výrazná fialová reakce s hydroxidem |
| Abortiporus biennis | Nepravidelné bělavé až rezavohnědé růžice | Dřevo listnáčů a kořeny | Nepravidelný růžicovitý tvar a labyrintické póry |
Bezpečnost a případné užívání
Smolokorka buková je v českých mykologických zdrojích uváděna jako nejedlá. Starší plodnice jsou navíc tuhé, korkovité a prakticky nepoživatelné.
Některé zahraniční zdroje popisují velmi mladé, měkké okraje jako příležitostně konzumované. Tyto údaje nejsou důvodem k doporučení houby pro běžnou kuchyňskou konzumaci.
Neexistuje klinicky ověřené dávkování prášku, odvaru, tinktury ani extraktu. Nejsou stanoveny ani bezpečné dlouhodobé dávky.
Praktická pravidla
- řídit se českým hodnocením druhu jako nejedlého,
- nepřipravovat domácí léčivé odvary nebo tinktury,
- nezaměňovat laboratorní výzkum s klinickým důkazem,
- nepřenášet výsledky výzkumu jiných chorošů,
- nepoužívat houbu jako náhradu lékařské léčby,
- při určování ověřit hostitelské dřevo a barvu dužniny.
Časté otázky
Co je Ischnoderma resinosum?
Je to jednoletá dřevokazná chorošovitá houba, která roste především na mrtvém dřevě listnatých stromů.
Jaký je český název?
Český název je smolokorka buková.
Je Ischnoderma resinosum platný druh?
Ano. Jde o přijímaný samostatný druh a zároveň typový druh rodu Ischnoderma.
Do jaké čeledi patří?
Současný Index Fungorum ji řadí do čeledi Ischnodermataceae v řádu Polyporales.
Proč se nazývá smolokorka?
Název odkazuje na tmavý povrch klobouku a pryskyřičně působící kapky mladých plodnic.
Proč se nazývá buková?
Buk patří mezi její nejčastější hostitelské dřeviny.
Jak houba vypadá?
Tvoří mohutné červenohnědé až tmavě hnědé vějířovité nebo konzolovité plodnice se sametovým povrchem.
Jak velké jsou plodnice?
Klobouky bývají široké přibližně 5 až 20 centimetrů, někdy mohou dosahovat až kolem 30 centimetrů.
Jak vypadá povrch klobouku?
Mladý povrch je sametový až plstnatý, později tmavne, olysává a pásuje se.
Jak vypadá spodní strana?
Je tvořena drobnými bělavými až krémovými póry, které po dotyku nebo poranění hnědnou.
Vylučuje houba kapky?
Ano. Mladé plodnice mohou vytvářet jantarové až tmavě hnědé kapky.
Co je gutace?
Gutace je vylučování tekutých kapek na povrchu aktivně rostoucí plodnice.
Jakou má dužninu?
Dužnina je dlouho bělavá až světle okrová, v mládí měkká a později korkovitá.
Má výraznou vůni?
Vůně je obvykle nevýrazná nebo pouze mírně nasládlá.
Kde roste?
Roste na padlých kmenech, silných větvích a pařezech listnatých stromů.
Na jakém stromě roste nejčastěji?
Nejčastějším hostitelem je buk.
Roste také na javoru?
Ano. Javor patří mezi další možné hostitelské dřeviny.
Roste na lípě?
Ano. Může růst také na mrtvém lipovém dřevě.
Roste na jehličnanech?
Typicky roste na listnáčích. Nález na jehličnatém dřevě může být spíše podobná Ischnoderma benzoinum.
Roste v České republice?
Ano. Vyskytuje se roztroušeně až místy hojně ve vhodných listnatých lesích.
Kdy roste?
Nejčastěji od září do listopadu, někdy až do začátku zimy.
Je jednoletá?
Ano. Aktivní plodnice jsou jednoleté, i když jejich suché zbytky mohou přetrvat déle.
Je parazitem živých stromů?
Je především saprotrofem mrtvého dřeva, ale může se objevit také na odumírajících částech stromů.
Jaký typ hniloby způsobuje?
Způsobuje bílou hnilobu dřeva.
Jak vypadá napadené dřevo?
Dřevo postupně světlá, měkne a získává vláknitou až houbovitou strukturu.
Je smolokorka buková jedlá?
V českých mykologických zdrojích je uváděna jako nejedlá.
Je jedovatá?
Není běžně uváděna jako významně jedovatá, ale není určena k běžné konzumaci.
Proč ji některé zahraniční zdroje označují jako jedlou?
Některé zdroje popisují velmi mladé měkké okraje jako příležitostně konzumované. Česká mykologická literatura však druh hodnotí jako nejedlý.
Je to medicinální houba?
Není standardizovanou medicinální houbou s klinicky ověřeným použitím.
Obsahuje beta-glukany?
Jako houba obsahuje beta-glukanové struktury, jejich přítomnost však sama nedokládá léčebný účinek.
Obsahuje lektiny?
Z plodnic byl izolován a laboratorně zkoumán galaktosyl-specifický lektin.
Má antioxidační účinky?
Izolovaný polysacharid vykázal laboratorní a buněčnou antioxidační aktivitu. Nejde však o klinický důkaz účinku u člověka.
Podporuje imunitu?
Pro specifický klinický účinek této houby na lidskou imunitu nejsou dostupné dostatečné důkazy.
Léčí rakovinu?
Ne. Neexistují klinické důkazy, že by Ischnoderma resinosum léčila rakovinu.
Lze z ní připravit čaj?
Domácí vnitřní užívání nelze doporučit, protože chybí ověřené dávkování a bezpečnostní data.
Lze z ní připravit tinkturu?
Neexistuje standardizované ani klinicky ověřené použití tinktury z tohoto druhu.
Jak ji odlišit od Ischnoderma benzoinum?
Smolokorka buková roste hlavně na listnáčích a má světlou dužninu. Ischnoderma benzoinum roste především na jehličnanech a má tmavší dužninu.
Jak ji odlišit od troudnatce pásovaného?
Troudnatec pásovaný má tvrdou víceletou plodnici, barevně pásovaný okraj a způsobuje hnědou hnilobu.
Jak ji odlišit od lesklokorky ploské?
Lesklokorka ploská vytváří tvrdé víceleté plodnice a její čerstvý bílý pórový povrch lze trvale poškrábat.
Lze ji určit pouze podle fotografie?
Typické nálezy lze často určit, ale je důležité znát hostitelské dřevo, barvu dužniny a konzistenci plodnice.
Jsou nutné mikroskopické znaky?
U typického nálezu na buku nemusí být nutné, ale u sporných nálezů mohou správné určení potvrdit.
Existují klinické studie na lidech?
Nejsou dostupné kvalitní klinické studie specifické pro tento druh.
Proč se zkoumá její genom?
Genomická data mohou pomoci objasnit enzymy rozkládající dřevo, metabolismus a evoluční vztahy této houby.
Dokáže rozkládat syntetická barviva?
V laboratorních podmínkách dokázaly kultury odbarvovat několik typů syntetických barviv.
Proč je důležitá v přírodě?
Rozkládá mrtvé listnaté dřevo, vrací živiny do půdy a vytváří prostředí pro další organismy.
Je vhodné ji z lesa odstraňovat?
Ne. Na mrtvém dřevě plní důležitou ekologickou funkci a měla by být ponechána na místě.