Outkovka žluťoučká
Amyloporia xantha, dříve běžně uváděná jako Antrodia xantha, je rozlitá dřevokazná houba rostoucí především na odumřelém dřevě jehličnanů. Za čerstva ji charakterizuje citronově až sírově žlutý povrch s velmi drobnými póry. Po zaschnutí často výrazně bledne a může být téměř bělavá. Způsobuje hnědou hnilobu a nemá doložené tradiční ani medicinální využití.
Taxonomické zařazení
| Taxonomická úroveň | Zařazení |
|---|---|
| Říše | Fungi – houby |
| Podříše | Dikarya |
| Oddělení | Basidiomycota |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Podtřída | Incertae sedis |
| Řád | Polyporales |
| Čeleď | Fomitopsidaceae |
| Rod | Amyloporia |
| Druh | Amyloporia xantha (Fr.) Bondartsev & Singer ex Bondartsev |
Rychlý přehled
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Přijímaný vědecký název | Amyloporia xantha |
| Dříve často používaný název | Antrodia xantha |
| Autorita | (Fr.) Bondartsev & Singer ex Bondartsev |
| Basionymum | Polyporus xanthus Fr. |
| Český název | Outkovka žluťoučká |
| Řád | Polyporales |
| Čeleď | Fomitopsidaceae |
| Typ plodnice | Jednoletá, převážně rozlitá, někdy s uzlíkovitými až drobnými kloboukatými částmi |
| Tloušťka plodnice | Obvykle do 5 mm |
| Barva za čerstva | Citronově až sírově žlutá, žlutavě krémová |
| Barva po zaschnutí | Bledne do krémové, bělavé až světle okrové |
| Okraj | Úzký, bělavý až krémový |
| Póry | Drobné, většinou kulaté, ve stáří nepravidelné až klikaté |
| Počet pórů | Obvykle 5–7 na mm; ve starších částech méně |
| Rourky | Přibližně 3–5 mm dlouhé |
| Dužnina | Bílá až krémová, velmi tenká |
| Konzistence | Měkká za čerstva, po zaschnutí křídovitá, drobivá až křehká |
| Chuť | Uváděna jako hořká |
| Výtrusný prach | Bílý |
| Výtrusy | Allantoidní až úzce válcovité, hladké a bezbarvé |
| Rozměry výtrusů | Přibližně 4–4,5 × 1–1,5 µm |
| Hyfový systém | Dimitický |
| Přezky | Přítomné |
| Skeletové hyfy | Silnostěnné, amyloidní, často bobtnají v KOH |
| Cystidy | Chybějí; mohou být přítomny cystidioly |
| Způsob života | Saprotrofní dřevokazná houba |
| Typ rozkladu | Hnědá hniloba |
| Hlavní substrát | Odumřelé jehličnaté dřevo |
| Typičtí hostitelé | Smrk, borovice, jedle a další jehličnany |
| Stanoviště | Jehličnaté a smíšené lesy, padlé kmeny, pařezy a vlhké zpracované dřevo |
| Rozšíření | Boreální a mírné oblasti severní polokoule |
| Výskyt v ČR | Ano |
| Období nálezů | Celoročně; čerstvé plodnice hlavně v teplejší a vlhčí části roku |
| Jedlost | Nejedlá |
| Tradiční použití | Není doloženo |
| Medicínální využití | Není doloženo |
| Klinické studie | Nejsou známy |
| Hlavní určovací znak | Citronově až sírově žlutý povrch s velmi drobnými póry |
| Možná záměna | Amyloporia sinuosa, Antrodia serialis, Fibroporia vaillantii |
| Význam pro stavby | Může poškozovat dlouhodobě vlhké jehličnaté konstrukční dřevo |
| Ochranný status | Regionálně hodnocen podle národních červených seznamů |
Taxonomie a historie názvu
Druh popsal Elias Magnus Fries jako Polyporus xanthus. V roce 1973 jej Leif Ryvarden přeřadil do rodu Antrodia jako Antrodia xantha. Tento název je dodnes velmi rozšířený v atlasech a nálezových databázích.
Index Fungorum, Species Fungorum a MycoBank nyní uvádějí jako přijímaný název Amyloporia xantha. Proto je tato stránka vedena pod přijatým názvem, zatímco Antrodia xantha je uvedena jako důležité synonymum.
| Název | Postavení |
|---|---|
| Amyloporia xantha | Přijímaný název |
| Antrodia xantha | Velmi často používané synonymum |
| Polyporus xanthus | Basionymum |
| Poria xantha | Historická kombinace |
| Physisporus xanthus | Historická kombinace |
| Daedalea xantha | Pozdější kombinace |
Český název a zahraniční označení
Český název outkovka žluťoučká odkazuje na typické citronově až sírově žluté zbarvení čerstvé plodnice.
Česky
Outkovka žluťoučká
Latinsky
Amyloporia xantha
Starší latinský název
Antrodia xantha
Anglicky
Yellow porecrust
Jak outkovku žluťoučkou poznat?
Plodnice
Plodnice je jednoletá, nejčastěji rozlitá a pevně přirostlá ke dřevu. Na svisle orientovaném substrátu může vytvářet drobné uzlíkovité nebo nepravidelně odstávající části. Bývá široce rozlitá a silná přibližně do 5 mm.
Barva
Čerstvý poreální povrch bývá citronově, sírově nebo slámově žlutý. Při vysychání postupně bledne do krémové až bělavé barvy. Staré plodnice mohou být světle okrové a povrch se někdy rozpraskává do hranatých políček.
Póry
Póry jsou většinou drobné, kulaté a pravidelné, přibližně 5–7 na milimetr. Ve starých nebo šikmo rostoucích částech se mohou zvětšovat, prodlužovat a stávat se klikatými.
Konzistence
Za čerstva je plodnice měkká, po vyschnutí křídovitá, drobivá a křehká. Tato suchá „křídová“ konzistence je společně se žlutým zbarvením důležitým znakem.
Chuť
V odborných monografiích je uváděna jako hořká. Ochutnávání nejedlých rozlitých chorošů se však nedoporučuje.
Mikroskopické znaky
- hyfový systém je dimitický,
- generativní hyfy jsou tenkostěnné a mají přezky,
- skeletové hyfy jsou silnostěnné, převážně nevětvené a amyloidní,
- skeletové hyfy mohou v roztoku KOH nápadně bobtnat,
- pravé cystidy chybějí,
- mohou se vyskytovat drobné, nevyčnívající cystidioly,
- bazidie jsou kyjovité a čtyřvýtrusé,
- bazidiospory jsou hladké, bezbarvé, allantoidní a přibližně 4–4,5 × 1–1,5 µm.
Amyloidní reakce skeletových hyf je důležitým znakem rodu Amyloporia a pomáhá odlišit druh od některých podobných rozlitých chorošů.
Výskyt a rozšíření
Amyloporia xantha je rozšířena v boreálních a mírných oblastech severní polokoule. Je uváděna z Evropy, Asie i Severní Ameriky. Upřednostňuje oblasti s dostatkem odumřelého jehličnatého dřeva.
V České republice se vyskytuje roztroušeně. Vzhledem k rozlitému růstu a rychlému blednutí může být přehlížena nebo zaměněna za jiné světlé chorošovité houby.
Typická stanoviště
- jehličnaté a smíšené lesy,
- padlé kmeny a větve,
- pařezy,
- ležící odkorněné dřevo,
- vlhké skladované nebo konstrukční dřevo.
Ekologie a hostitelské dřeviny
Outkovka žluťoučká je saprotrofní dřevokazná houba. Nejčastěji roste na odumřelém dřevě smrku, borovice, jedle a dalších jehličnanů. Na listnatém dřevě se objevuje jen výjimečně.
Ekologická role
- rozkládá celulózu a hemicelulózu,
- podílí se na návratu živin do půdy,
- urychluje mechanický rozpad mrtvého dřeva,
- mění strukturu dřeva pro bezobratlé a další houby,
- je součástí přirozeného koloběhu uhlíku.
Hnědá hniloba dřeva
Amyloporia xantha způsobuje hnědou hnilobu. Houba rozkládá především celulózu a hemicelulózu, zatímco značná část ligninu zůstává ve dřevě.
Typické projevy
- hnědnutí dřeva,
- rychlý pokles mechanické pevnosti,
- podélné a příčné praskání,
- kostkovitý rozpad,
- křehká a drolivá struktura.
Napadené dřevo může ztrácet pevnost ještě předtím, než jsou plodnice na povrchu dobře patrné.
Význam pro stavební a skladované dřevo
Druh může růst na jehličnatém konstrukčním dřevě, pokud je dlouhodobě vlhké. Riziko zvyšuje zatékání, kondenzace, nedostatečné větrání nebo kontakt dřeva s vlhkým zdivem.
Doporučený postup při nálezu
- odstranit zdroj vlhkosti,
- změřit vlhkost dřeva,
- nechat posoudit rozsah rozkladu,
- prověřit únosnost konstrukce,
- silně poškozené části vyměnit,
- zajistit dlouhodobé vysušení a proudění vzduchu.
Co říká věda?
Výzkum tohoto druhu se soustředí hlavně na taxonomii, molekulární fylogenezi, anatomii hyf a mechanismy hnědé hniloby. Zdravotní účinky ani klinické použití nejsou doloženy.
| Oblast | Typ důkazů | Závěr |
|---|---|---|
| Taxonomie | Databáze a fylogenetické studie | Antrodia xantha je nyní vedena jako Amyloporia xantha. |
| Fylogeneze | Analýzy DNA | Tradičně široký rod Antrodia zahrnoval několik odlišných vývojových linií. |
| Mikroskopie | Morfologické studie | Amyloidní skeletové hyfy podporují zařazení do rodu Amyloporia. |
| Rozklad dřeva | Mykologické a ekologické studie | Druh je typickým původcem hnědé hniloby jehličnatého dřeva. |
| Medicínální použití | Klinické studie | Nejsou doloženy. |
Vybrané vědecké a taxonomické zdroje
| Zdroj | Téma | Typ | Odkaz |
|---|---|---|---|
| Index Fungorum | Přijímaný název a synonymie | Taxonomická databáze | Index Fungorum |
| Species Fungorum | Synonymie a klasifikace | Taxonomická databáze | Species Fungorum |
| MycoBank | Aktuální jméno Amyloporia xantha | Taxonomická databáze | MycoBank |
| Česká mykologická společnost | Český název a makroskopický popis | Národní atlas | Myko.cz |
| Ryvarden & Núñez | Popis druhu a mikroskopické znaky | Odborná monografie | Synopsis Fungorum 14 |
| Kim a kol., 2003 | Fylogeneze Antrodia a příbuzných rodů | Molekulární studie | PubMed |
| Chiu, 2007 | Fylogenetické vztahy druhů Antrodia | Molekulární studie | PubMed |
| Park a kol., 2014 | Přehodnocení rodu Antrodia | Fylogenetická studie | PMC |
Podobné druhy a možnosti záměny
| Druh | Rozlišovací znaky |
|---|---|
| Amyloporia sinuosa | Má hrubší, výrazně nepravidelné a klikaté póry a obvykle méně sytě žluté zbarvení. |
| Antrodia serialis | Častěji tvoří odstávající nebo střechovité části a má odlišnou mikroskopii. |
| Fibroporia vaillantii | Často vytváří bílé provazce mycelia a nemá typicky citronově žlutý povrch. |
| Postia placenta | Má růžové až masové zbarvení. |
| Diplomitoporus flavescens | Je žlutavý, ale liší se hyfovým systémem a mikroskopickými znaky. |
| Antrodia crassa | Robustnější a vzácnější druh s odlišnými mikroskopickými znaky. |
Jedlost, bezpečnost a medicinální využití
Outkovka žluťoučká je nejedlá dřevokazná houba. Neexistuje doložené tradiční používání jako potraviny, čaje, tinktury nebo léčivého přípravku.
Nejsou známé bezpečné dávky, interakce s léčivy ani údaje pro těhotné, kojící nebo děti.
Časté otázky
Jaký je správný vědecký název druhu?
Přijímaným názvem je Amyloporia xantha. Antrodia xantha je dnes vedena jako synonymum.
Proč se stále používá název Antrodia xantha?
Je zakořeněný ve starší literatuře, atlasech a nálezových databázích.
Jaký je český název?
Outkovka žluťoučká.
Co znamená xantha?
Odkazuje na žluté zbarvení plodnice.
Jaké je basionymum?
Polyporus xanthus Fr.
Do jaké čeledi patří?
Do čeledi Fomitopsidaceae.
Vytváří klobouk?
Většinou je rozlitá, ale na svislém substrátu může tvořit drobné uzlíkovité nebo kloboukaté části.
Jakou má barvu?
Za čerstva citronově až sírově žlutou, po zaschnutí často výrazně bledne.
Proč staré plodnice vypadají téměř bíle?
Žluté pigmenty při vysychání a stárnutí slábnou.
Jak vypadají póry?
Jsou drobné a převážně kulaté, u starších plodnic mohou být nepravidelné nebo klikaté.
Kolik pórů má na milimetr?
Nejčastěji asi 5–7.
Jak dlouhé jsou rourky?
Obvykle přibližně 3–5 mm.
Jaká je konzistence?
Čerstvá bývá měkká, suchá křídovitá, drobivá a křehká.
Má výraznou chuť?
V odborných popisech je uváděna hořká.
Jaké jsou výtrusy?
Drobné, hladké, bezbarvé, allantoidní až úzce válcovité.
Jak velké jsou výtrusy?
Přibližně 4–4,5 × 1–1,5 µm.
Má přezky?
Ano.
Jaký má hyfový systém?
Dimitický.
Jsou skeletové hyfy amyloidní?
Ano, jejich amyloidní reakce patří k důležitým mikroskopickým znakům.
Má cystidy?
Pravé cystidy obvykle chybějí, mohou se vyskytovat drobné cystidioly.
Na jakém dřevě roste?
Hlavně na mrtvém dřevě jehličnanů.
Které dřeviny upřednostňuje?
Smrk, borovici, jedli a další jehličnany.
Roste na listnáčích?
Jen výjimečně; typickým substrátem jsou jehličnany.
Způsobuje bílou hnilobu?
Ne, způsobuje hnědou hnilobu.
Co je hnědá hniloba?
Houba odbourává hlavně celulózu a hemicelulózu. Dřevo tmavne, praská a ztrácí pevnost.
Je saprotrofní?
Ano, převážně rozkládá odumřelé dřevo.
Může růst na opracovaném dřevě?
Ano, pokud je dlouhodobě vlhké.
Může poškodit dřevostavbu?
Ano. Při dostatečné vlhkosti může snížit pevnost jehličnatého konstrukčního dřeva.
Stačí odstranit plodnici?
Ne. Mycelium zůstává uvnitř dřeva a je nutné odstranit zdroj vlhkosti.
Roste v České republice?
Ano.
Je u nás běžná?
Je roztroušená a může být přehlížena kvůli nenápadným rozlitým plodnicím.
Kde ji hledat?
Na spodní straně padlých kmenů, větví a pařezů jehličnanů.
Kdy ji lze najít?
Plodnice lze pozorovat celý rok, čerstvé bývají nejlépe patrné ve vlhčím období.
Je jedlá?
Ne.
Je jedovatá?
Není známá jako typicky jedovatá, ale není určena ke konzumaci.
Je medicinální?
Nejsou doložené tradiční ani klinické medicinální účinky.
Existují klinické studie?
Nejsou známy.
Lze na ni přenášet účinky Antrodia cinnamomea?
Ne. Jde o jiný druh s odlišným chemickým profilem.
Jak se liší od Amyloporia sinuosa?
A. xantha bývá žlutější a má drobnější, pravidelnější póry; A. sinuosa má póry hrubší a nápadně klikaté.
Jak se liší od Antrodia serialis?
A. serialis častěji tvoří odstávající nebo střechovité části a má jiné mikroskopické znaky.
Jak se liší od Fibroporia vaillantii?
F. vaillantii často vytváří bílé provazce mycelia a nemá typickou citronově žlutou poreální plochu.
Jak se liší od Postia placenta?
Postia placenta bývá růžová až masově zbarvená.
Lze ji určit jen podle fotografie?
Někdy ano, ale jistější je ověřit substrát, póry a mikroskopii.
Je žlutá barva vždy přítomná?
Ne. Staré a suché plodnice mohou být téměř bílé nebo krémové.
Proč se stará plodnice rozpraskává?
Při vysychání může povrch praskat do hranatých políček.
Má ekologický význam?
Ano, rozkládá mrtvé jehličnaté dřevo a vrací živiny do lesního ekosystému.
Je indikátorem přirozeného lesa?
Může se vyskytovat i v hospodářských lesích, takže sama o sobě není jednoznačným indikátorem.
Jak ji sbírat pro herbář?
Odebere se část plodnice se substrátem, zapíše se dřevina a vzorek se pečlivě vysuší.
Proč je důležité znát substrát?
Hostitelská dřevina výrazně pomáhá při určování rozlitých chorošů.
Je vhodná pro domácí extrakci?
Ne. Není doložené její tradiční ani bezpečné doplňkové užívání.