Ohňovec tečkovaný
Fomitiporia punctata, česky ohňovec tečkovaný, je rozlitá, tvrdá a často víceletá dřevokazná houba listnatých stromů. Vytváří rezavohnědé až tmavohnědé plodnice s velmi drobnými póry, které pevně přirůstají ke kůře nebo odkrytému dřevu. Způsobuje bílou hnilobu a může se podílet na oslabování starých stromů, zejména vrb, lísek, jasanů a platanů.
Taxonomické zařazení
| Taxonomická úroveň | Zařazení |
|---|---|
| Říše | Fungi – houby |
| Podříše | Dikarya |
| Oddělení | Basidiomycota |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Podtřída | Agaricomycetidae |
| Řád | Hymenochaetales |
| Čeleď | Hymenochaetaceae |
| Rod | Fomitiporia |
| Druh | Fomitiporia punctata (P. Karst.) Murrill |
Rychlý přehled
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Přijímaný vědecký název | Fomitiporia punctata |
| Autorita | (P. Karst.) Murrill |
| Rok kombinace | 1947 |
| Basionymum | Poria punctata P. Karst. |
| Český název | Ohňovec tečkovaný |
| Starší používaný název | Phellinus punctatus |
| Řád | Hymenochaetales |
| Čeleď | Hymenochaetaceae |
| Typ plodnice | Rozlitá, jednoletá až víceletá |
| Délka plodnice | Obvykle 10–400 mm, někdy téměř 500 mm |
| Tloušťka plodnice | Až přibližně 30 mm |
| Tvar | Pevně přirostlý povlak bez pravého klobouku |
| Povrch hymenoforu | Rezavohnědý, skořicový, šedohnědý až tmavohnědý |
| Okraj | Tenký až zřetelný, žlutohnědý nebo rezavý |
| Póry | Drobné, okrouhlé až mírně protáhlé |
| Počet pórů | Přibližně 5–7 na mm |
| Rourky | Vícevrstevné u vytrvalých plodnic |
| Dužnina / subikulum | Rezavohnědá až tmavohnědá |
| Konzistence | Tvrdá, korkovitá až dřevnatá |
| Výtrusný prach | Bělavý |
| Výtrusy | Téměř kulovité až široce elipsoidní, hladké, silnostěnné |
| Rozměry výtrusů | Přibližně 6–8 × 5–7 µm |
| Reakce výtrusů | Silně dextrinoidní a cyanofilní |
| Hyfový systém | Dimitický |
| Přezky | Chybějí |
| Sety | Přítomné, silnostěnné a špičaté |
| Způsob života | Saproparazitický dřevokazný druh |
| Typ rozkladu | Bílá hniloba |
| Hlavní substrát | Dřevo různých listnatých stromů |
| Častí hostitelé v ČR | Líska a vrby |
| Další hostitelé | Jasan, platan, buk, dub, olše, javor a další listnáče |
| Významná choroba | Elbow-patch crust na platanech |
| Rozšíření | Evropa, Asie, Severní Amerika a další oblasti severní polokoule |
| Výskyt v ČR | Ano, místy hojný |
| Období růstu | Celoročně; nové vrstvy se tvoří v růstové sezoně |
| Jedlost | Nejedlý |
| Tradiční použití | Není doloženo |
| Medicínální využití | Není doloženo |
| Klinické studie | Nejsou známy |
| Hlavní určovací znak | Rozlitá tvrdá plodnice s drobnými póry bez klobouku |
| Možná záměna | Fomitiporia mediterranea a další druhy komplexu F. punctata |
| Spolehlivost terénního určení | Střední; u některých nálezů je nutná DNA analýza |
| Ekologický význam | Rozklad dřeva listnáčů a tvorba dutin |
| Arboristický význam | Může signalizovat vnitřní bílou hnilobu a oslabení kmene |
Taxonomie a historie názvu
Přijímaným vědeckým názvem je Fomitiporia punctata (P. Karst.) Murrill. Druh byl původně popsán jako Poria punctata a dlouhou dobu se používala kombinace Phellinus punctatus.
Moderní taxonomie jej řadí do rodu Fomitiporia v čeledi Hymenochaetaceae. Index Fungorum a Species Fungorum uvádějí Fomitiporia punctata jako současné jméno.
| Název | Postavení |
|---|---|
| Fomitiporia punctata | Přijímaný název |
| Poria punctata | Basionymum |
| Phellinus punctatus | Dříve široce používaná kombinace |
| Polyporus punctatus | Historická kombinace |
| Fomes punctatus | Historická kombinace |
Český název a zahraniční označení
Česky
Ohňovec tečkovaný
Latinsky
Fomitiporia punctata
Anglicky
Elbow-patch crust
Německy
Polsterförmiger Feuerschwamm
Jak ohňovec tečkovaný poznat?
Celkový vzhled
Plodnice je zcela rozlitá, bez klobouku, pevně přirostlá ke kůře nebo dřevu. Může tvořit nepravidelné plochy dlouhé několik centimetrů až téměř půl metru.
Poreální povrch
Hymenofor je rezavohnědý, skořicový, šedohnědý až tmavohnědý. Póry jsou velmi drobné, obvykle 5–7 na milimetr, kulaté až mírně protáhlé.
Okraj
Okraj bývá ztenčený, někdy zřetelně světlejší, žlutohnědý až rezavý. Plodnice je obtížně oddělitelná od substrátu.
Víceleté vrstvy
Starší plodnice mohou vytvářet několik vrstev rourek a zesílit až přibližně na 3 cm. Konzistence je tvrdá, korkovitá až dřevnatá.
Mikroskopické znaky
- hyfový systém je dimitický,
- generativní hyfy jsou bez přezek,
- skeletové hyfy jsou silnostěnné a hnědavé,
- v hymeniu se nacházejí tmavé, silnostěnné a špičaté sety,
- bazidiospory jsou téměř kulovité až široce elipsoidní,
- výtrusy jsou hladké, silnostěnné a bezbarvé,
- výtrusy jsou silně dextrinoidní a cyanofilní,
- rozměry bývají přibližně 6–8 × 5–7 µm.
Kombinace silně dextrinoidních výtrusů, set a nepřítomnosti přezek je typická pro rod Fomitiporia.
Výskyt a rozšíření
Ohňovec tečkovaný je rozšířen v Evropě, Asii, Severní Americe a dalších oblastech severní polokoule. Část historických údajů však může zahrnovat blízce příbuzné druhy.
V České republice je místy poměrně hojný. Roste především na listnatých dřevinách v lužních lesích, křovinách, parcích, alejích, zahradách i městské zeleni.
Období růstu
Vytrvalé plodnice lze pozorovat po celý rok. Nová plodná vrstva vzniká především během teplejší a vlhčí části roku.
Ekologie a hostitelské dřeviny
Fomitiporia punctata je saproparazitický druh. Roste na odumřelých částech živých stromů, oslabených kmenech, větvích i mrtvém dřevě.
Častí hostitelé
- líska obecná,
- vrby,
- jasany,
- platany,
- buky, duby a javory,
- olše a další listnaté dřeviny.
Houba proniká do dřeva poraněními, odumřelými větvemi nebo prasklinami v kůře. Mycelium může v kmeni působit dlouhodobě před vytvořením viditelné plodnice.
Bílá hniloba dřeva
Ohňovec tečkovaný způsobuje bílou hnilobu. Rozkládá lignin, celulózu i hemicelulózu, takže dřevo postupně bledne, měkne a vláknatí.
U živých stromů může hniloba postupovat uvnitř kmene nebo větví a snižovat jejich mechanickou pevnost. Rozsah poškození nelze spolehlivě posoudit pouze podle velikosti plodnice.
Choroba platanů „elbow-patch crust“
Na platanech může Fomitiporia punctata způsobovat protáhlé nekrotické plochy kůry, které připomínají našité záplaty na loktech. Odtud pochází anglické označení elbow-patch crust.
Typické projevy
- protáhlé propadlé plochy na kmeni nebo větvích,
- praskání a odumírání kůry,
- hnědé rozlité plodnice na okrajích poškození,
- bílá hniloba pod povrchem,
- postupné oslabování napadené části stromu.
Choroba může být zaměněna s mechanickým poškozením nebo jinými nekrózami kůry. Přesnou diagnózu je vhodné potvrdit mykologicky.
Co říká věda?
| Oblast | Závěr | Úroveň jistoty |
|---|---|---|
| Taxonomie | Fomitiporia punctata je přijímaný název. | Vysoká |
| Hostitelé | Druh roste na širokém spektru listnatých dřevin. | Vysoká |
| Bílá hniloba | Rozkládá lignin a další složky dřeva. | Vysoká |
| Platany | Je původcem elbow-patch crust. | Vysoká |
| Druhový komplex | Část starších záznamů patří jiným druhům. | Vysoká |
| Medicínální využití | Není klinicky doloženo. | Bez důkazů |
Vybrané vědecké a taxonomické zdroje
| Zdroj | Téma | Odkaz |
|---|---|---|
| Index Fungorum | Přijímaný název a autorita | Index Fungorum |
| Species Fungorum | Synonymie a klasifikace | Species Fungorum |
| Česká mykologická společnost | Český název a popis druhu | Myko.cz |
| Forest Research UK | Elbow-patch crust na platanech | Forest Research |
| Decock a kol. | Taxonomie a fylogeneze komplexu F. punctata | ORBi |
| Cortesi a kol. | Historická role ve vinohradech a Esca | PubMed |
Podobné druhy a možnosti záměny
| Druh | Rozlišovací znaky |
|---|---|
| Fomitiporia mediterranea | Velmi podobná; teplomilnější, výrazně spojená s révou vinnou a středomořskými oblastmi. Jisté rozlišení často vyžaduje DNA. |
| Fomitiporia robusta | Častěji vytváří mohutné kloboukaté plodnice na dubech. |
| Fomitiporia hippophaicola | Roste především na rakytníku a obvykle tvoří výraznější klobouky. |
| Phellinus igniarius | Vytváří nápadné kopytovité klobouky. |
| Fuscoporia ferruginosa | Má odlišnou mikroskopii, užší výtrusy a jiné hyfové znaky. |
Jedlost, bezpečnost a medicinální využití
Ohňovec tečkovaný je nejedlý. Plodnice jsou tvrdé a dřevnaté a nejsou vhodné ke kuchyňskému využití.
Neexistuje doložené tradiční ani klinické medicinální použití. Nejsou stanoveny bezpečné dávky, kontraindikace ani interakce s léčivy.
Časté otázky
Je Fomitiporia punctata přijímaný název?
Ano. Index Fungorum a Species Fungorum jej uvádějí jako současné jméno.
Jaký je český název?
Ohňovec tečkovaný.
Jaký starší název se používal?
Phellinus punctatus.
Jaké je basionymum?
Poria punctata P. Karst.
Do jakého řádu patří?
Do řádu Hymenochaetales.
Do jaké čeledi patří?
Do čeledi Hymenochaetaceae.
Jak vypadá plodnice?
Je rozlitá, pevně přirostlá ke dřevu a bez pravého klobouku.
Je plodnice jednoletá nebo víceletá?
Může být jednoletá i víceletá.
Jak velká může být?
Obvykle 10–400 mm dlouhá, někdy téměř půl metru.
Jak je silná?
Víceleté plodnice mohou dosahovat asi 30 mm.
Jakou má barvu?
Rezavohnědou, skořicovou, šedohnědou až tmavohnědou.
Jak vypadají póry?
Jsou drobné, kulaté až mírně protáhlé.
Kolik pórů je na milimetr?
Přibližně 5–7.
Má klobouk?
Ne, typická plodnice je zcela rozlitá.
Jaká je konzistence?
Tvrdá, korkovitá až dřevnatá.
Jaké jsou výtrusy?
Téměř kulovité až široce elipsoidní, hladké a silnostěnné.
Jak velké jsou výtrusy?
Přibližně 6–8 × 5–7 µm.
Jsou výtrusy dextrinoidní?
Ano, silně reagují v Melzerově činidle.
Jsou výtrusy cyanofilní?
Ano.
Jaký má hyfový systém?
Dimitický.
Má přezky?
Ne.
Má sety?
Ano, nápadné silnostěnné špičaté sety.
Na jakém dřevě roste?
Na různých listnatých dřevinách.
Na čem roste v České republice často?
Často na lísce a vrbách.
Roste také na platanech?
Ano, na platanech může způsobovat charakteristickou chorobu kůry a dřeva.
Roste na jehličnanech?
Typickými hostiteli jsou listnáče.
Je saprotrofní?
Ano, ale může se chovat také jako parazit oslabených stromů.
Jaký typ hniloby způsobuje?
Bílou hnilobu.
Co je bílá hniloba?
Houba rozkládá lignin i celulózu, dřevo bledne, měkne a vláknatí.
Může poškodit živý strom?
Ano, může postupně oslabovat kmen nebo větve.
Co je elbow-patch crust?
Anglické označení choroby platanů, při níž se na kmeni tvoří protáhlé nekrotické plochy připomínající záplaty.
Je choroba platanů nebezpečná?
Může vést k lokální nekróze kůry a vnitřnímu rozkladu, proto je vhodné arboristické posouzení.
Stačí plodnici odstranit?
Ne. Mycelium zůstává uvnitř dřeva.
Roste v České republice?
Ano, jde o poměrně rozšířený druh.
Roste po celý rok?
Vytrvalé plodnice lze nalézt celoročně.
Kdy se tvoří nové póry?
Nejčastěji během vegetační sezony.
Je jedlý?
Ne, plodnice je příliš tvrdá.
Je jedovatý?
Není běžně uváděn jako jedovatý, ale není určen ke konzumaci.
Má medicinální využití?
Není doloženo.
Existují klinické studie?
Nejsou známy.
Jak se liší od Fomitiporia mediterranea?
Jsou si velmi podobné; F. mediterranea je teplomilnější a silně spojená s révou vinnou.
Lze oba druhy rozlišit podle fotografie?
Ne spolehlivě.
Stačí mikroskopie?
Někdy ano, ale u problematických nálezů je vhodná sekvenace DNA.
Jak se liší od Fomitiporia robusta?
F. robusta častěji vytváří mohutné kloboukaté plodnice, zejména na dubech.
Jak se liší od Phellinus igniarius?
Ohňovec obecný vytváří výraznější kopytovité klobouky.
Jak se liší od Inonotus obliquus?
Čaga tvoří sterilní černé útvary a odlišné plodnice.
Lze druh určit podle hostitele?
Hostitel pomáhá, ale sám o sobě nestačí.
Je kosmopolitní?
Je široce rozšířený, ale moderní taxonomie část starších záznamů rozděluje mezi více druhů.
Proč jsou staré údaje nejisté?
Dříve se pod jménem F. punctata skrývalo více geneticky odlišných druhů.
Má ekologický význam?
Ano, rozkládá dřevo a přispívá ke vzniku dutin pro další organismy.