Outkovka zprohýbaná
Antrodia sinuosa, česky outkovka zprohýbaná, je nenápadná rozlitá dřevokazná houba rostoucí především na odumřelém dřevě jehličnanů. Tvoří bělavé až okrové povlaky s nápadně nepravidelnými, klikatými a zprohýbanými póry. Způsobuje hnědou hnilobu, při níž dřevo tmavne, křehne a ztrácí mechanickou pevnost. Druh nemá doložené tradiční ani medicinální využití.
Taxonomické zařazení
| Taxonomická úroveň | Zařazení |
|---|---|
| Říše | Fungi – houby |
| Podříše | Dikarya |
| Oddělení | Basidiomycota |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Podtřída | Incertae sedis |
| Řád | Polyporales |
| Čeleď | Fomitopsidaceae |
| Rod | Antrodia |
| Druh | Antrodia sinuosa (Fr.) P. Karst. |
Rychlý přehled
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Přijímaný vědecký název | Antrodia sinuosa |
| Autorita | (Fr.) P. Karst. |
| Rok platné kombinace | 1881 |
| Basionymum | Polyporus sinuosus Fr., 1821 |
| Český název | Outkovka zprohýbaná |
| Další uváděné kombinace | Amyloporia sinuosa; Adustoporia sinuosa |
| Řád | Polyporales |
| Čeleď | Fomitopsidaceae |
| Typ plodnice | Rozlitá, jednoletá, pevně přirostlá k substrátu |
| Klobouk | Obvykle se nevytváří |
| Tloušťka plodnice | Přibližně 1–6 mm |
| Rozsah plodnice | Může vytvářet povlaky široké desítky centimetrů |
| Barva v mládí | Bílá až krémová |
| Barva ve stáří | Žlutavá, okrová až světle hnědá |
| Okraj | Bílý až krémový, někdy vláknitý nebo ztenčený |
| Hymenofor | Rourkatý |
| Póry | Nepravidelné, hranaté až klikaté, často výrazně zprohýbané |
| Počet pórů | Přibližně 1–3 na mm, podle stáří a polohy |
| Rourky | Jednovrstevné, bělavé až okrové |
| Dužnina | Velmi tenká nebo téměř chybějící |
| Konzistence | V mládí měkká, později tvrdá a korkovitá |
| Výtrusný prach | Bílý |
| Výtrusy | Úzce válcovité až mírně prohnuté, hladké a bezbarvé |
| Reakce výtrusů | Neamyloidní a nedextrinoidní |
| Hyfový systém | Dimitický |
| Přezky | Přítomné na generativních hyfách |
| Způsob života | Saprotrof, výjimečně uváděn jako původce hniloby živého dřeva |
| Typ rozkladu | Hnědá hniloba |
| Hlavní substrát | Odumřelé dřevo jehličnanů |
| Typičtí hostitelé | Smrk, borovice, jedle a další jehličnany |
| Výskyt na listnáčích | Vzácný, regionálně uváděný |
| Stanoviště | Jehličnaté a smíšené lesy, pařezy, padlé kmeny, stavební dřevo |
| Rozšíření | Boreální a mírné oblasti severní polokoule |
| Výskyt v ČR | Ano |
| Období růstu | Celoročně pozorovatelný, nejčastěji od léta do podzimu |
| Jedlost | Nejedlá |
| Tradiční použití | Není doloženo |
| Medicínální využití | Není doloženo |
| Hlavní vědecký význam | Taxonomie, fylogeneze, ekologie hnědé hniloby a ochrana dřeva |
| Klinické studie | Nejsou známy |
| Riziko pro dřevostavby | Může poškozovat dlouhodobě vlhké jehličnaté konstrukční dřevo |
| Hlavní určovací znak | Rozlitá plodnice s nepravidelně klikatými a zprohýbanými póry |
Taxonomie a historie názvu
Přijímaným vědeckým názvem je Antrodia sinuosa (Fr.) P. Karst.. Basionymem je Polyporus sinuosus, který publikoval Elias Magnus Fries v roce 1821. Petter Adolf Karsten druh v roce 1881 přeřadil do rodu Antrodia.
Molekulární studie ukázaly, že tradičně široce pojatý rod Antrodia není přirozenou monofyletickou skupinou. Proto byly navrženy kombinace Amyloporia sinuosa a později Adustoporia sinuosa. Index Fungorum a Species Fungorum však nyní uvádějí jako přijímané jméno Antrodia sinuosa, a proto je pod tímto názvem vedena i tato atlasová stránka.
| Název | Postavení |
|---|---|
| Antrodia sinuosa | Přijímaný název v Index Fungorum a Species Fungorum |
| Polyporus sinuosus | Basionymum |
| Poria sinuosa | Historická kombinace |
| Amyloporia sinuosa | Novější fylogenetická kombinace používaná částí autorů |
| Adustoporia sinuosa | Později navržená kombinace |
Český název a zahraniční označení
Česká mykologická společnost používá jméno outkovka zprohýbaná. Název odkazuje na nepravidelné, vlnité a klikaté póry plodnice.
Česky
Outkovka zprohýbaná
Latinsky
Antrodia sinuosa
Německy
Wellige Braunfäuletramete
Finsky
Kelokääpä
Jak outkovku zprohýbanou poznat?
Plodnice
Plodnice je jednoletá, rozlitá a pevně přirostlá k podkladu. Obvykle nevytváří klobouk. Jednotlivé plochy mohou srůstat do dlouhých povlaků širokých desítky centimetrů. Tloušťka bývá přibližně 1–6 mm.
Povrch a okraj
Okraj mladé plodnice je bělavý až krémový, úzký, někdy vláknitý nebo pavučinkovitý. Starší okraj se ztenčuje a může splývat s povrchem dřeva.
Rourky a póry
Plodnici tvoří především vrstva rourek. Póry jsou bělavé až krémové, později žlutavé, okrové nebo světle hnědé. Mají nepravidelný hranatý, protáhlý až labyrintický tvar. Často jsou nápadně zvlněné a klikaté, což je hlavní makroskopický znak druhu.
Konzistence
Čerstvé okraje mohou být měkké, starší části jsou tvrdé, korkovité a pevně přirostlé. Po vyschnutí se plodnice může stát křehkou.
Vůně a chuť
Vůně není nápadná ani spolehlivě diagnostická. Ochutnávání rozlitých dřevokazných hub se nedoporučuje.
Mikroskopické znaky
- hyfový systém je dimitický,
- generativní hyfy jsou tenkostěnné a mají přezky,
- skeletové hyfy jsou silnostěnné a dodávají plodnici pevnost,
- bazidie jsou kyjovité a obvykle čtyřvýtrusé,
- bazidiospory jsou hladké, bezbarvé, úzce válcovité až mírně prohnuté,
- výtrusy jsou neamyloidní a nedextrinoidní,
- pravé cystidy obvykle chybějí.
Rozměry výtrusů se v určovacích příručkách mírně liší, nejčastěji se pohybují přibližně kolem 4–6 × 1–2 μm. Pro jisté určení je vhodné měřit více zralých výtrusů.
Výskyt a rozšíření
Antrodia sinuosa má široké boreální a mírné rozšíření. Je uváděna z Evropy, Asie, Severní Ameriky a některých dalších oblastí. Typická je především pro severní polokouli a území s dostatkem jehličnatého dřeva.
V České republice je známým, ale spíše roztroušeným druhem. Může být přehlížena, protože vytváří nenápadné rozlité plodnice na spodní straně kmenů a větví.
Typická stanoviště
- jehličnaté a smíšené lesy,
- padlé kmeny a silné větve,
- pařezy,
- skladované jehličnaté dřevo,
- vlhké konstrukční dřevo ve stavbách.
Ekologie a hostitelské dřeviny
Outkovka zprohýbaná je převážně saprotrofní houba. Kolonizuje mrtvé jehličnaté dřevo a podílí se na jeho postupném rozkladu. Nejčastěji je uváděna ze smrku, borovice, jedle a dalších jehličnanů.
Ve vhodných podmínkách může růst také na opracovaném dřevě. V některých regionech byly popsány nálezy z listnáčů, ty jsou však ve srovnání s jehličnany neobvyklé.
Ekologická role
- rozkládá celulózu a hemicelulózu,
- vrací živiny z mrtvého dřeva do půdy,
- podílí se na koloběhu uhlíku,
- mění strukturu dřeva a vytváří mikrostanoviště pro další organismy,
- je součástí přirozené obnovy lesního ekosystému.
Hnědá hniloba dřeva
Aurantiporus sinuosa způsobuje hnědou hnilobu. Houba rozkládá především celulózu a hemicelulózu, zatímco značná část tmavého ligninu zůstává ve dřevě.
Typické projevy
- dřevo tmavne do hněda,
- rychle ztrácí pevnost,
- stává se suché a křehké,
- praská podélně i příčně,
- rozpadá se do kostkovitých bloků.
Mechanická pevnost může být výrazně snížena ještě předtím, než je rozklad na povrchu zcela zřejmý.
Význam pro stavební a skladované dřevo
Druh může kolonizovat vlhké jehličnaté konstrukční dřevo. Riziko vzniká zejména při dlouhodobém zatékání, nedostatečném větrání, kondenzaci nebo přímém kontaktu dřeva s vlhkým zdivem.
Postup při podezření na napadení
- najít a odstranit zdroj vlhkosti,
- změřit vlhkost dřeva,
- nechat posoudit rozsah hniloby odborníkem,
- prověřit únosnost konstrukce,
- silně poškozené dřevo bezpečně vyměnit,
- zajistit dlouhodobé vysušení a větrání.
Co říká věda?
Vědecký výzkum Antrodia sinuosa se zaměřuje především na fylogenetické postavení, genetickou různorodost rodu Antrodia, ekologii hnědé hniloby a schopnost poškozovat dřevo.
| Oblast | Typ důkazů | Závěr |
|---|---|---|
| Fylogeneze rodu Antrodia | ITS a další molekulární markery | Rod v tradičním pojetí je heterogenní a druhy hnědé hniloby vznikaly v několika liniích. |
| Vztah k Antrodia xantha | Fylogenetické analýzy | A. sinuosa a A. xantha se v některých studiích shlukují do blízké skupiny. |
| Rozklad dřeva | Ekologické a mykologické pozorování | Druh je typickým původcem hnědé hniloby jehličnatého dřeva. |
| Poškození užitkových dřevin | Fytopatologické studie | V některých oblastech byl druh spojen také s hnilobou dřeva ovocných stromů. |
| Medicínální účinky | Klinické studie | Nejsou doloženy. |
Vybrané vědecké zdroje
| Zdroj | Téma | Typ | Odkaz |
|---|---|---|---|
| Index Fungorum | Přijímaný název, basionymum a klasifikace | Taxonomická databáze | Index Fungorum |
| Species Fungorum | Stav jména Antrodia sinuosa | Taxonomická databáze | Species Fungorum |
| MycoBank | Nomenklatura a klasifikace | Taxonomická databáze | MycoBank |
| Česká mykologická společnost | Český název, popis a výskyt | Národní atlas | Myko.cz |
| Kim a kol., 2003 | Fylogeneze Antrodia a příbuzných taxonů | Molekulární studie | PubMed |
| Chiu, 2007 | Fylogenetická analýza druhů Antrodia | Molekulární studie | PubMed |
| Park a kol., 2014 | Přehodnocení rodu Antrodia | Fylogenetická studie | PMC |
| Matheron a kol. | Hniloba dřeva citrusů spojená s A. sinuosa | Fytopatologická studie | PubMed |
| PubMed | Další literatura k druhu | Databáze studií | PubMed vyhledávání |
Podobné druhy a možnosti záměny
| Druh | Rozlišovací znaky |
|---|---|
| Antrodia xantha | Často citronově žlutá, s drobnějšími a pravidelnějšími póry. |
| Antrodia serialis | Může vytvářet odstávající nebo střechovitě uspořádané okraje. |
| Antrodia heteromorpha | Hrubé až labyrintické póry, někdy částečně kloboukatý okraj. |
| Fibroporia vaillantii | Výrazné bílé provazce mycelia a odlišné mikroskopické znaky. |
| Neoantrodia serialiformis | Velmi podobný rozlitý druh, často vyžaduje mikroskopické nebo DNA ověření. |
| Postia placenta | Růžové až masové zbarvení a odlišná mikroskopie. |
| Diplomitoporus flavescens | Žlutavá plodnice, ale odlišný hyfový systém a ekologie. |
Jedlost, bezpečnost a medicinální využití
Outkovka zprohýbaná je nejedlá dřevokazná houba. Neexistuje doložená tradice jejího používání jako potraviny nebo léčivé houby.
Nejsou dostupné údaje o bezpečné dávce, interakcích s léčivy, užívání v těhotenství ani o dlouhodobé bezpečnosti extraktů.
Časté otázky
Jaký je český název Antrodia sinuosa?
Český název je outkovka zprohýbaná.
Je Antrodia sinuosa přijímaný název?
Ano. Index Fungorum i Species Fungorum jej v současnosti uvádějí jako přijímané jméno.
Co znamená druhové jméno sinuosa?
Latinské sinuosa znamená vlnitá, klikatá nebo zprohýbaná a odkazuje na tvar pórů.
Jaké je basionymum druhu?
Basionymem je Polyporus sinuosus Fr. z roku 1821.
Je Amyloporia sinuosa stejná houba?
Ano, jde o pozdější taxonomickou kombinaci používanou v části odborné literatury.
Je Adustoporia sinuosa stejný druh?
Ano, také jde o navrženou novější kombinaci. Hlavní taxonomické databáze však nyní používají Antrodia sinuosa.
Do jaké čeledi patří?
Do čeledi Fomitopsidaceae.
Vytváří klobouk?
Obvykle ne. Plodnice je rozlitá a pevně přirostlá ke dřevu.
Jak je plodnice velká?
Jednotlivé plochy mohou mít několik centimetrů, ale mohou srůstat do povlaků širokých desítky centimetrů.
Jak je plodnice silná?
Obvykle přibližně 1–6 mm.
Jakou má barvu?
V mládí bývá bílá až krémová, později žlutavá, okrová nebo světle hnědá.
Jak vypadají póry?
Jsou nepravidelné, hranaté, protáhlé až klikaté a často nápadně zprohýbané.
Má dužninu?
Dužnina je velmi tenká a někdy téměř chybí, protože plodnici tvoří hlavně rourky.
Jaká je konzistence?
Čerstvá plodnice může být měkčí, po vyschnutí je tvrdá a korkovitá.
Jaké má výtrusy?
Úzce válcovité, hladké, bezbarvé a často mírně prohnuté.
Jaký má hyfový systém?
Dimitický, tvořený generativními a skeletovými hyfami.
Má přezky?
Ano, generativní hyfy mají přezky.
Na čem roste?
Především na mrtvém dřevě jehličnanů.
Které dřeviny jsou typické?
Smrk, borovice, jedle a další jehličnany.
Může růst na listnáčích?
Vzácné nálezy jsou uváděny, ale typickým substrátem je jehličnaté dřevo.
Způsobuje bílou hnilobu?
Ne, typicky způsobuje hnědou hnilobu.
Co je hnědá hniloba?
Houba rozkládá hlavně celulózu a hemicelulózu, zatímco tmavý lignin zůstává. Dřevo hnědne, křehne a kostkovitě praská.
Je saprotrofní?
Převážně ano, rozkládá odumřelé dřevo.
Může poškodit živé stromy?
Příležitostně může být spojována s hnilobou oslabeného živého dřeva, ale typická je na mrtvém substrátu.
Roste v České republice?
Ano, je známá z území České republiky.
Je v ČR běžná?
Je roztroušená; snadno může být přehlédnuta kvůli nenápadné rozlité plodnici.
Kde ji hledat?
Na spodní straně padlých kmenů, větví, pařezů a na vlhkém zpracovaném jehličnatém dřevě.
Kdy ji lze najít?
Plodnice lze pozorovat prakticky celý rok, čerstvý růst bývá nejvýraznější v teplejší a vlhčí části roku.
Je jedlá?
Ne, není považována za jedlou houbu.
Je jedovatá?
Není známá jako typicky jedovatá, ale není určena ke konzumaci.
Je medicinální?
Neexistuje doložené tradiční ani klinické medicinální využití.
Obsahuje léčivé látky?
Druh nebyl dostatečně studován pro jakákoli léčebná tvrzení.
Existují klinické studie?
Nejsou známy kvalitní klinické studie u lidí.
Je příbuzná Antrodia cinnamomea?
Patřila do stejného široce pojatého rodu, ale fylogenetické studie ukázaly, že rod Antrodia je heterogenní.
Lze na ni přenášet účinky Antrodia cinnamomea?
Ne. Údaje o jednom druhu nelze automaticky přenášet na jiný druh.
Jak se liší od Antrodia xantha?
A. xantha bývá nápadněji citronově žlutá a má zpravidla pravidelnější drobnější póry.
Jak se liší od Antrodia serialis?
A. serialis často vytváří odstávající kloboučkaté okraje a střechovité útvary.
Jak se liší od Antrodia heteromorpha?
A. heteromorpha může mít hrubší labyrintické póry a místy odchlípený okraj; důležitá je mikroskopie.
Jak se liší od Fibroporia vaillantii?
Fibroporia vaillantii vytváří výrazné bílé provazce mycelia a má odlišné mikroskopické znaky.
Jak se liší od Neoantrodia serialiformis?
Rozlišení může být obtížné a často vyžaduje mikroskopii nebo molekulární analýzu.
Lze ji určit jen z fotografie?
Někdy ano, ale jistější je ověřit substrát, tvar pórů a mikroskopické znaky.
Proč jsou póry tak nepravidelné?
Tvar se mění podle směru růstu, sklonu substrátu, stáří a srůstání rourek.
Může růst v budovách?
Ano, na dlouhodobě vlhkém jehličnatém stavebním dřevě.
Je nebezpečná pro dřevostavby?
Může výrazně snížit pevnost napadeného dřeva, pokud má dlouhodobě dostatek vlhkosti.
Jak poznat napadené dřevo?
Dřevo hnědne, křehne, ztrácí pevnost a může se rozpadat do kostkovitých bloků.
Stačí odstranit plodnici?
Ne. Mycelium zůstává uvnitř dřeva a je nutné odstranit zdroj vlhkosti a odborně posoudit rozsah napadení.
Jak zabránit růstu v domě?
Udržovat dřevo suché, opravit zatékání, zajistit větrání a oddělit konstrukční dřevo od trvale vlhkého zdiva.
Je ekologicky významná?
Ano, pomáhá rozkládat mrtvé jehličnaté dřevo a vracet živiny do ekosystému.
Je indikátorem přirozeného lesa?
Může se vyskytovat i v hospodářských lesích a na stavebním dřevě, takže sama o sobě není jednoznačným indikátorem pralesovitosti.
Jak se sbírá pro herbář?
Odebere se část plodnice i se substrátem, poznamená se dřevina a lokalita a vzorek se důkladně vysuší.
Proč je důležitá hostitelská dřevina?
Substrát výrazně pomáhá při rozlišování podobných rozlitých chorošů.