Atlas hub Reishi.cz

Outkovka zprohýbaná

Antrodia sinuosa (Fr.) P. Karst.

Antrodia sinuosa, česky outkovka zprohýbaná, je nenápadná rozlitá dřevokazná houba rostoucí především na odumřelém dřevě jehličnanů. Tvoří bělavé až okrové povlaky s nápadně nepravidelnými, klikatými a zprohýbanými póry. Způsobuje hnědou hnilobu, při níž dřevo tmavne, křehne a ztrácí mechanickou pevnost. Druh nemá doložené tradiční ani medicinální využití.

Evropská houbaHnědá hnilobaJehličnaté dřevoRozlitá plodnicePolyporales
Outkovka zprohýbaná – Antrodia sinuosa na jehličnatém dřevě

Taxonomické zařazení

Taxonomická úroveňZařazení
ŘíšeFungi – houby
PodříšeDikarya
OdděleníBasidiomycota
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
PodtřídaIncertae sedis
ŘádPolyporales
ČeleďFomitopsidaceae
RodAntrodia
DruhAntrodia sinuosa (Fr.) P. Karst.

Rychlý přehled

ParametrHodnota
Přijímaný vědecký názevAntrodia sinuosa
Autorita(Fr.) P. Karst.
Rok platné kombinace1881
BasionymumPolyporus sinuosus Fr., 1821
Český názevOutkovka zprohýbaná
Další uváděné kombinaceAmyloporia sinuosa; Adustoporia sinuosa
ŘádPolyporales
ČeleďFomitopsidaceae
Typ plodniceRozlitá, jednoletá, pevně přirostlá k substrátu
KloboukObvykle se nevytváří
Tloušťka plodnicePřibližně 1–6 mm
Rozsah plodniceMůže vytvářet povlaky široké desítky centimetrů
Barva v mládíBílá až krémová
Barva ve stáříŽlutavá, okrová až světle hnědá
OkrajBílý až krémový, někdy vláknitý nebo ztenčený
HymenoforRourkatý
PóryNepravidelné, hranaté až klikaté, často výrazně zprohýbané
Počet pórůPřibližně 1–3 na mm, podle stáří a polohy
RourkyJednovrstevné, bělavé až okrové
DužninaVelmi tenká nebo téměř chybějící
KonzistenceV mládí měkká, později tvrdá a korkovitá
Výtrusný prachBílý
VýtrusyÚzce válcovité až mírně prohnuté, hladké a bezbarvé
Reakce výtrusůNeamyloidní a nedextrinoidní
Hyfový systémDimitický
PřezkyPřítomné na generativních hyfách
Způsob životaSaprotrof, výjimečně uváděn jako původce hniloby živého dřeva
Typ rozkladuHnědá hniloba
Hlavní substrátOdumřelé dřevo jehličnanů
Typičtí hostiteléSmrk, borovice, jedle a další jehličnany
Výskyt na listnáčíchVzácný, regionálně uváděný
StanovištěJehličnaté a smíšené lesy, pařezy, padlé kmeny, stavební dřevo
RozšířeníBoreální a mírné oblasti severní polokoule
Výskyt v ČRAno
Období růstuCeloročně pozorovatelný, nejčastěji od léta do podzimu
JedlostNejedlá
Tradiční použitíNení doloženo
Medicínální využitíNení doloženo
Hlavní vědecký významTaxonomie, fylogeneze, ekologie hnědé hniloby a ochrana dřeva
Klinické studieNejsou známy
Riziko pro dřevostavbyMůže poškozovat dlouhodobě vlhké jehličnaté konstrukční dřevo
Hlavní určovací znakRozlitá plodnice s nepravidelně klikatými a zprohýbanými póry

Taxonomie a historie názvu

Přijímaným vědeckým názvem je Antrodia sinuosa (Fr.) P. Karst.. Basionymem je Polyporus sinuosus, který publikoval Elias Magnus Fries v roce 1821. Petter Adolf Karsten druh v roce 1881 přeřadil do rodu Antrodia.

Molekulární studie ukázaly, že tradičně široce pojatý rod Antrodia není přirozenou monofyletickou skupinou. Proto byly navrženy kombinace Amyloporia sinuosa a později Adustoporia sinuosa. Index Fungorum a Species Fungorum však nyní uvádějí jako přijímané jméno Antrodia sinuosa, a proto je pod tímto názvem vedena i tato atlasová stránka.

NázevPostavení
Antrodia sinuosaPřijímaný název v Index Fungorum a Species Fungorum
Polyporus sinuosusBasionymum
Poria sinuosaHistorická kombinace
Amyloporia sinuosaNovější fylogenetická kombinace používaná částí autorů
Adustoporia sinuosaPozději navržená kombinace
Praktické pravidlo: při vyhledávání literatury je vhodné použít názvy Antrodia sinuosa, Amyloporia sinuosa i Adustoporia sinuosa.

Český název a zahraniční označení

Česká mykologická společnost používá jméno outkovka zprohýbaná. Název odkazuje na nepravidelné, vlnité a klikaté póry plodnice.

Česky

Outkovka zprohýbaná

Latinsky

Antrodia sinuosa

Německy

Wellige Braunfäuletramete

Finsky

Kelokääpä

Jak outkovku zprohýbanou poznat?

Plodnice

Plodnice je jednoletá, rozlitá a pevně přirostlá k podkladu. Obvykle nevytváří klobouk. Jednotlivé plochy mohou srůstat do dlouhých povlaků širokých desítky centimetrů. Tloušťka bývá přibližně 1–6 mm.

Povrch a okraj

Okraj mladé plodnice je bělavý až krémový, úzký, někdy vláknitý nebo pavučinkovitý. Starší okraj se ztenčuje a může splývat s povrchem dřeva.

Rourky a póry

Plodnici tvoří především vrstva rourek. Póry jsou bělavé až krémové, později žlutavé, okrové nebo světle hnědé. Mají nepravidelný hranatý, protáhlý až labyrintický tvar. Často jsou nápadně zvlněné a klikaté, což je hlavní makroskopický znak druhu.

Konzistence

Čerstvé okraje mohou být měkké, starší části jsou tvrdé, korkovité a pevně přirostlé. Po vyschnutí se plodnice může stát křehkou.

Vůně a chuť

Vůně není nápadná ani spolehlivě diagnostická. Ochutnávání rozlitých dřevokazných hub se nedoporučuje.

Určení pouze podle barvy není spolehlivé. U rozlitých chorošů je důležitý tvar pórů, dřevina, typ hniloby a mikroskopické znaky.

Mikroskopické znaky

  • hyfový systém je dimitický,
  • generativní hyfy jsou tenkostěnné a mají přezky,
  • skeletové hyfy jsou silnostěnné a dodávají plodnici pevnost,
  • bazidie jsou kyjovité a obvykle čtyřvýtrusé,
  • bazidiospory jsou hladké, bezbarvé, úzce válcovité až mírně prohnuté,
  • výtrusy jsou neamyloidní a nedextrinoidní,
  • pravé cystidy obvykle chybějí.

Rozměry výtrusů se v určovacích příručkách mírně liší, nejčastěji se pohybují přibližně kolem 4–6 × 1–2 μm. Pro jisté určení je vhodné měřit více zralých výtrusů.

Výskyt a rozšíření

Antrodia sinuosa má široké boreální a mírné rozšíření. Je uváděna z Evropy, Asie, Severní Ameriky a některých dalších oblastí. Typická je především pro severní polokouli a území s dostatkem jehličnatého dřeva.

V České republice je známým, ale spíše roztroušeným druhem. Může být přehlížena, protože vytváří nenápadné rozlité plodnice na spodní straně kmenů a větví.

Typická stanoviště

  • jehličnaté a smíšené lesy,
  • padlé kmeny a silné větve,
  • pařezy,
  • skladované jehličnaté dřevo,
  • vlhké konstrukční dřevo ve stavbách.

Ekologie a hostitelské dřeviny

Outkovka zprohýbaná je převážně saprotrofní houba. Kolonizuje mrtvé jehličnaté dřevo a podílí se na jeho postupném rozkladu. Nejčastěji je uváděna ze smrku, borovice, jedle a dalších jehličnanů.

Ve vhodných podmínkách může růst také na opracovaném dřevě. V některých regionech byly popsány nálezy z listnáčů, ty jsou však ve srovnání s jehličnany neobvyklé.

Ekologická role

  • rozkládá celulózu a hemicelulózu,
  • vrací živiny z mrtvého dřeva do půdy,
  • podílí se na koloběhu uhlíku,
  • mění strukturu dřeva a vytváří mikrostanoviště pro další organismy,
  • je součástí přirozené obnovy lesního ekosystému.

Hnědá hniloba dřeva

Aurantiporus sinuosa způsobuje hnědou hnilobu. Houba rozkládá především celulózu a hemicelulózu, zatímco značná část tmavého ligninu zůstává ve dřevě.

Typické projevy

  • dřevo tmavne do hněda,
  • rychle ztrácí pevnost,
  • stává se suché a křehké,
  • praská podélně i příčně,
  • rozpadá se do kostkovitých bloků.

Mechanická pevnost může být výrazně snížena ještě předtím, než je rozklad na povrchu zcela zřejmý.

Význam pro stavební a skladované dřevo

Druh může kolonizovat vlhké jehličnaté konstrukční dřevo. Riziko vzniká zejména při dlouhodobém zatékání, nedostatečném větrání, kondenzaci nebo přímém kontaktu dřeva s vlhkým zdivem.

Postup při podezření na napadení

  • najít a odstranit zdroj vlhkosti,
  • změřit vlhkost dřeva,
  • nechat posoudit rozsah hniloby odborníkem,
  • prověřit únosnost konstrukce,
  • silně poškozené dřevo bezpečně vyměnit,
  • zajistit dlouhodobé vysušení a větrání.
Pouhé seškrábnutí plodnice nestačí. Mycelium zůstává uvnitř dřeva a může pokračovat v rozkladu, dokud má vhodnou vlhkost.

Co říká věda?

Vědecký výzkum Antrodia sinuosa se zaměřuje především na fylogenetické postavení, genetickou různorodost rodu Antrodia, ekologii hnědé hniloby a schopnost poškozovat dřevo.

OblastTyp důkazůZávěr
Fylogeneze rodu AntrodiaITS a další molekulární markeryRod v tradičním pojetí je heterogenní a druhy hnědé hniloby vznikaly v několika liniích.
Vztah k Antrodia xanthaFylogenetické analýzyA. sinuosa a A. xantha se v některých studiích shlukují do blízké skupiny.
Rozklad dřevaEkologické a mykologické pozorováníDruh je typickým původcem hnědé hniloby jehličnatého dřeva.
Poškození užitkových dřevinFytopatologické studieV některých oblastech byl druh spojen také s hnilobou dřeva ovocných stromů.
Medicínální účinkyKlinické studieNejsou doloženy.
Nezaměňovat s Antrodia cinnamomea. Výsledky výzkumu známějšího asijského druhu nelze přenášet na Antrodia sinuosa.

Vybrané vědecké zdroje

ZdrojTémaTypOdkaz
Index FungorumPřijímaný název, basionymum a klasifikaceTaxonomická databázeIndex Fungorum
Species FungorumStav jména Antrodia sinuosaTaxonomická databázeSpecies Fungorum
MycoBankNomenklatura a klasifikaceTaxonomická databázeMycoBank
Česká mykologická společnostČeský název, popis a výskytNárodní atlasMyko.cz
Kim a kol., 2003Fylogeneze Antrodia a příbuzných taxonůMolekulární studiePubMed
Chiu, 2007Fylogenetická analýza druhů AntrodiaMolekulární studiePubMed
Park a kol., 2014Přehodnocení rodu AntrodiaFylogenetická studiePMC
Matheron a kol.Hniloba dřeva citrusů spojená s A. sinuosaFytopatologická studiePubMed
PubMedDalší literatura k druhuDatabáze studiíPubMed vyhledávání

Podobné druhy a možnosti záměny

DruhRozlišovací znaky
Antrodia xanthaČasto citronově žlutá, s drobnějšími a pravidelnějšími póry.
Antrodia serialisMůže vytvářet odstávající nebo střechovitě uspořádané okraje.
Antrodia heteromorphaHrubé až labyrintické póry, někdy částečně kloboukatý okraj.
Fibroporia vaillantiiVýrazné bílé provazce mycelia a odlišné mikroskopické znaky.
Neoantrodia serialiformisVelmi podobný rozlitý druh, často vyžaduje mikroskopické nebo DNA ověření.
Postia placentaRůžové až masové zbarvení a odlišná mikroskopie.
Diplomitoporus flavescensŽlutavá plodnice, ale odlišný hyfový systém a ekologie.

Jedlost, bezpečnost a medicinální využití

Outkovka zprohýbaná je nejedlá dřevokazná houba. Neexistuje doložená tradice jejího používání jako potraviny nebo léčivé houby.

Nejsou dostupné údaje o bezpečné dávce, interakcích s léčivy, užívání v těhotenství ani o dlouhodobé bezpečnosti extraktů.

Druh není vhodný k domácí výrobě tinktur, čajů ani doplňků stravy. Laboratorní nebo fylogenetický výzkum není důkazem zdravotního účinku.

Časté otázky

Jaký je český název Antrodia sinuosa?

Český název je outkovka zprohýbaná.

Je Antrodia sinuosa přijímaný název?

Ano. Index Fungorum i Species Fungorum jej v současnosti uvádějí jako přijímané jméno.

Co znamená druhové jméno sinuosa?

Latinské sinuosa znamená vlnitá, klikatá nebo zprohýbaná a odkazuje na tvar pórů.

Jaké je basionymum druhu?

Basionymem je Polyporus sinuosus Fr. z roku 1821.

Je Amyloporia sinuosa stejná houba?

Ano, jde o pozdější taxonomickou kombinaci používanou v části odborné literatury.

Je Adustoporia sinuosa stejný druh?

Ano, také jde o navrženou novější kombinaci. Hlavní taxonomické databáze však nyní používají Antrodia sinuosa.

Do jaké čeledi patří?

Do čeledi Fomitopsidaceae.

Vytváří klobouk?

Obvykle ne. Plodnice je rozlitá a pevně přirostlá ke dřevu.

Jak je plodnice velká?

Jednotlivé plochy mohou mít několik centimetrů, ale mohou srůstat do povlaků širokých desítky centimetrů.

Jak je plodnice silná?

Obvykle přibližně 1–6 mm.

Jakou má barvu?

V mládí bývá bílá až krémová, později žlutavá, okrová nebo světle hnědá.

Jak vypadají póry?

Jsou nepravidelné, hranaté, protáhlé až klikaté a často nápadně zprohýbané.

Má dužninu?

Dužnina je velmi tenká a někdy téměř chybí, protože plodnici tvoří hlavně rourky.

Jaká je konzistence?

Čerstvá plodnice může být měkčí, po vyschnutí je tvrdá a korkovitá.

Jaké má výtrusy?

Úzce válcovité, hladké, bezbarvé a často mírně prohnuté.

Jaký má hyfový systém?

Dimitický, tvořený generativními a skeletovými hyfami.

Má přezky?

Ano, generativní hyfy mají přezky.

Na čem roste?

Především na mrtvém dřevě jehličnanů.

Které dřeviny jsou typické?

Smrk, borovice, jedle a další jehličnany.

Může růst na listnáčích?

Vzácné nálezy jsou uváděny, ale typickým substrátem je jehličnaté dřevo.

Způsobuje bílou hnilobu?

Ne, typicky způsobuje hnědou hnilobu.

Co je hnědá hniloba?

Houba rozkládá hlavně celulózu a hemicelulózu, zatímco tmavý lignin zůstává. Dřevo hnědne, křehne a kostkovitě praská.

Je saprotrofní?

Převážně ano, rozkládá odumřelé dřevo.

Může poškodit živé stromy?

Příležitostně může být spojována s hnilobou oslabeného živého dřeva, ale typická je na mrtvém substrátu.

Roste v České republice?

Ano, je známá z území České republiky.

Je v ČR běžná?

Je roztroušená; snadno může být přehlédnuta kvůli nenápadné rozlité plodnici.

Kde ji hledat?

Na spodní straně padlých kmenů, větví, pařezů a na vlhkém zpracovaném jehličnatém dřevě.

Kdy ji lze najít?

Plodnice lze pozorovat prakticky celý rok, čerstvý růst bývá nejvýraznější v teplejší a vlhčí části roku.

Je jedlá?

Ne, není považována za jedlou houbu.

Je jedovatá?

Není známá jako typicky jedovatá, ale není určena ke konzumaci.

Je medicinální?

Neexistuje doložené tradiční ani klinické medicinální využití.

Obsahuje léčivé látky?

Druh nebyl dostatečně studován pro jakákoli léčebná tvrzení.

Existují klinické studie?

Nejsou známy kvalitní klinické studie u lidí.

Je příbuzná Antrodia cinnamomea?

Patřila do stejného široce pojatého rodu, ale fylogenetické studie ukázaly, že rod Antrodia je heterogenní.

Lze na ni přenášet účinky Antrodia cinnamomea?

Ne. Údaje o jednom druhu nelze automaticky přenášet na jiný druh.

Jak se liší od Antrodia xantha?

A. xantha bývá nápadněji citronově žlutá a má zpravidla pravidelnější drobnější póry.

Jak se liší od Antrodia serialis?

A. serialis často vytváří odstávající kloboučkaté okraje a střechovité útvary.

Jak se liší od Antrodia heteromorpha?

A. heteromorpha může mít hrubší labyrintické póry a místy odchlípený okraj; důležitá je mikroskopie.

Jak se liší od Fibroporia vaillantii?

Fibroporia vaillantii vytváří výrazné bílé provazce mycelia a má odlišné mikroskopické znaky.

Jak se liší od Neoantrodia serialiformis?

Rozlišení může být obtížné a často vyžaduje mikroskopii nebo molekulární analýzu.

Lze ji určit jen z fotografie?

Někdy ano, ale jistější je ověřit substrát, tvar pórů a mikroskopické znaky.

Proč jsou póry tak nepravidelné?

Tvar se mění podle směru růstu, sklonu substrátu, stáří a srůstání rourek.

Může růst v budovách?

Ano, na dlouhodobě vlhkém jehličnatém stavebním dřevě.

Je nebezpečná pro dřevostavby?

Může výrazně snížit pevnost napadeného dřeva, pokud má dlouhodobě dostatek vlhkosti.

Jak poznat napadené dřevo?

Dřevo hnědne, křehne, ztrácí pevnost a může se rozpadat do kostkovitých bloků.

Stačí odstranit plodnici?

Ne. Mycelium zůstává uvnitř dřeva a je nutné odstranit zdroj vlhkosti a odborně posoudit rozsah napadení.

Jak zabránit růstu v domě?

Udržovat dřevo suché, opravit zatékání, zajistit větrání a oddělit konstrukční dřevo od trvale vlhkého zdiva.

Je ekologicky významná?

Ano, pomáhá rozkládat mrtvé jehličnaté dřevo a vracet živiny do ekosystému.

Je indikátorem přirozeného lesa?

Může se vyskytovat i v hospodářských lesích a na stavebním dřevě, takže sama o sobě není jednoznačným indikátorem pralesovitosti.

Jak se sbírá pro herbář?

Odebere se část plodnice i se substrátem, poznamená se dřevina a lokalita a vzorek se důkladně vysuší.

Proč je důležitá hostitelská dřevina?

Substrát výrazně pomáhá při rozlišování podobných rozlitých chorošů.

Související články