Bondarzewia mesenterica
Bondarzewia mesenterica, česky bondarcevka horská, je mohutná jednoletá dřevokazná houba tvořící růžicovité trsy mnoha vějířovitých klobouků. Vyrůstá především u báze starých jedlí, smrků a dalších jehličnanů, často z kořenů nebo pařezů. Dužnina bývá bělavá, pevná a u starších plodnic výrazně palčivá až hořká. Houba způsobuje bílou hnilobu kořenů a báze kmene a v přirozených horských lesích patří mezi významné rozkladače i indikátory zachovalých porostů.
Rychlý přehled
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Přijímaný vědecký název | Bondarzewia mesenterica |
| Autorita | (Schaeff.) Kreisel, 1984 |
| Basionymum | Boletus mesentericus Schaeff. |
| Významná synonyma | Bondarzewia montana, Grifola montana, Grifola mesenterica, Polyporus montanus |
| Český název | Bondarcevka horská |
| Rod | Bondarzewia |
| Čeleď | Bondarzewiaceae |
| Řád | Russulales |
| Typ plodnice | Jednoletý mohutný růžicovitý trs |
| Celková velikost trsu | Obvykle 20–60 cm, výjimečně výrazně více |
| Jednotlivé klobouky | Vějířovité až jazykovité, přibližně 8–25 cm široké |
| Barva klobouků | Krémová, okrová, žlutohnědá až rezavě hnědá |
| Póry | Bělavé až krémové, hranaté, stářím roztrhané až labyrintovité |
| Dužnina | Bělavá, pevná, později tuhá a často palčivá |
| Hlavní substrát | Kořeny, pařezy a báze jehličnanů |
| Nejčastější dřeviny | Jedle, smrk, méně často další jehličnany |
| Způsob života | Saproparazit až saprotrof |
| Typ hniloby | Bílá hniloba kořenů a báze kmene |
| Doba růstu | Nejčastěji od července do října |
| Výskyt v České republice | Vzácnější druh horských a podhorských jehličnatých lesů |
| Ohrožení v ČR | Téměř ohrožený druh |
| Jedlost | Mladé plodnice mohou být uváděny jako jedlé, ale často jsou tuhé a palčivé; běžnou konzumaci nelze doporučit |
| Klinické studie u lidí | Nejsou dostupné dostatečné klinické důkazy ani ověřené léčebné dávkování |
Taxonomie a používané názvy
Druh byl původně popsán jako Boletus mesentericus. Hanns Kreisel jej v roce 1984 přeřadil do rodu Bondarzewia. Přijímaným jménem je Bondarzewia mesenterica.
V evropské literatuře se dlouho používal název Bondarzewia montana. Ten je dnes považován za synonymum Bondarzewia mesenterica. Pro samostatnou stránku proto nevytvářej zvlášť Bondarzewia montana.
Rod Bondarzewia patří do řádu Russulales, přestože plodnice vzhledem připomínají choroše. Důležitým znakem jsou hrubě ornamentované, silně amyloidní výtrusy.
| Název | Postavení |
|---|---|
| Bondarzewia mesenterica | Přijímaný vědecký název |
| Boletus mesentericus | Basionymum |
| Bondarzewia montana | Významné synonymum |
| Grifola montana | Historické rodové zařazení |
| Grifola mesenterica | Historické synonymum |
| Polyporus montanus | Historické rodové zařazení |
| Bondarcevka horská | Ustálený český název |
Jak bondarcevku horskou poznat?
Plodnice vyrůstá z jednoho společného, často skrytého základu. Vytváří mohutný trs několika až desítek vějířovitých klobouků, které se střechovitě překrývají.
Jednotlivé klobouky jsou jazykovité, polokruhovité nebo vějířovité. Povrch bývá v mládí jemně plstnatý a paprsčitě vrásčitý, později olysává a může být hrbolatý.
Barva přechází od krémové a světle okrové přes žlutohnědou až po rezavě hnědou. Okraj bývá světlejší, tenčí a zvlněný.
Spodní stranu tvoří bělavé až krémové rourky. Póry jsou zpočátku drobné, později hranaté, potrhané a místy téměř labyrintovité.
Dužnina je bělavá, pevná a u mladých plodnic relativně masitá. Stářím tuhne a chuť se stává palčivou až hořkou.
Mikroskopické znaky
- výtrusy jsou kulovité až široce elipsoidní,
- povrch výtrusů je hrubě bradavčitý až ostnitý,
- výtrusy jsou silně amyloidní,
- hyfový systém je dimitický,
- přezky na generativních hyfách obvykle chybějí.
Výskyt a stanoviště
Bondarcevka horská je evropský až severoasijský druh spojený především s horskými a podhorskými jehličnatými lesy.
Nejčastěji roste u báze starých jedlí, na jejich kořenech, pařezech nebo mrtvých kmenech. Může se objevit také na smrku a dalších jehličnanech.
Vyhledává starší, přírodě blízké porosty s dostatkem mrtvého dřeva, stabilním mikroklimatem a dlouhou kontinuitou lesa.
V České republice je vzácnější a lokálně vázaná zejména na zachovalé horské jedlobučiny, smrčiny a pralesovité porosty.
Ekologický význam
Bondarzewia mesenterica může působit jako saproparazit na oslabených nebo odumírajících jehličnanech a po jejich odumření pokračovat jako saprotrof.
Podhoubí kolonizuje kořeny, pařezy a spodní část kmene. Produkcí oxidačních a hydrolytických enzymů rozkládá lignin, celulózu i hemicelulózu.
Hlavní ekologické funkce
- rozklad kořenů a pařezů jehličnanů,
- tvorba bílé hniloby,
- návrat živin do půdy,
- vytváření mikrostanovišť v rozkládajícím se dřevě,
- účast v koloběhu uhlíku,
- indikace starších a zachovalejších lesních porostů.
Bílá hniloba a význam pro stromy
Bondarcevka horská způsobuje bílou hnilobu. Při ní houba rozkládá tmavý lignin i sacharidové složky dřeva.
Napadené dřevo světlá, měkne a získává vláknitou až houbovitou strukturu. Pokud je rozklad soustředěn v kořenech nebo bázi živého stromu, může snižovat jeho mechanickou stabilitu.
Samotný nález plodnice neznamená automaticky nutnost pokácení stromu. Rozsah hniloby, zdravotní stav a provozní riziko musí posoudit arborista.
Enzymy a sledované bioaktivní látky
Bondarzewia mesenterica není standardizovanou medicinální houbou. Výzkum se zaměřuje především na ekologii, rozklad dřeva, enzymy a chemické složení plodnic nebo mycelia.
| Látka nebo skupina | Význam |
|---|---|
| Polysacharidy | Přirozené složky buněčných stěn a zásobní hmoty houby. |
| Beta-glukany | Strukturní polysacharidy; samotná přítomnost nedokládá klinický léčebný účinek. |
| Chitin | Pevná složka buněčných stěn. |
| Ergosterol | Hlavní sterol houbových buněčných membrán. |
| Fenolické látky | Mohou přispívat k laboratorně měřené antioxidační aktivitě. |
| Terpenoidy | Sekundární metabolity zkoumané chemicky. |
| Lakáza | Oxidační enzym zapojený do rozkladu ligninu. |
| Manganové peroxidázy | Enzymy účastnící se oxidace ligninu. |
| Celulázy | Štěpí celulózu. |
| Hemicelulázy | Rozkládají hemicelulózové složky dřeva. |
Co říká věda?
Nejspolehlivěji jsou doloženy taxonomie, vazba na jehličnany, růžicovitá stavba plodnic a schopnost způsobovat bílou hnilobu.
Molekulární studie potvrzují zařazení rodu Bondarzewia do řádu Russulales a jeho příbuznost s dalšími rody čeledi Bondarzewiaceae.
Kvalitní klinické studie u lidí, standardizované extrakty, ověřené dávkování a dlouhodobá bezpečnost nejsou k dispozici.
| Oblast | Síla důkazů | Poznámka |
|---|---|---|
| Taxonomie druhu | ★★★★★ | Přijímaný samostatný druh potvrzený databázemi. |
| Synonymie s Bondarzewia montana | ★★★★★ | Bondarzewia montana je vedena jako synonymum. |
| Vazba na jedle a smrky | ★★★★★ | Dobře doložená ekologická vlastnost. |
| Bílá hniloba | ★★★★★ | Dobře známý způsob rozkladu dřeva. |
| Antioxidační aktivita | ★★☆☆☆ | Převážně laboratorní data. |
| Podpora imunity u lidí | ☆☆☆☆☆ | Chybějí klinické důkazy. |
| Klinické použití | ☆☆☆☆☆ | Chybějí klinické studie a dávkování. |
Klíčové studie a odborné zdroje
| Zdroj | Téma | Typ | Odkaz |
|---|---|---|---|
| Index Fungorum | Přijímaný název, autorita a klasifikace | Taxonomická databáze | Index Fungorum |
| Species Fungorum | Současný taxonomický záznam | Taxonomická databáze | Species Fungorum |
| MycoBank | Nomenklatura a systematické zařazení | Taxonomická databáze | MycoBank |
| Červený seznam makromycetů ČR | Stav ohrožení v České republice | Odborný národní seznam | |
| NAMA | Ekologie, fylogeneze a rozklad dřeva | Odborný článek | NAMA |
| Wikimedia Commons | Fotografie a licenční údaje | Obrazový zdroj | Wikimedia Commons |
Srovnání s podobnými houbami
| Houba | Hlavní znak | Substrát | Rozlišení |
|---|---|---|---|
| Bondarzewia mesenterica | Mohutný růžicovitý trs okrových až hnědých klobouků | Jedle, smrk a další jehličnany | Palčivá chuť a ornamentované amyloidní výtrusy |
| Meripilus giganteus | Velký trs vějířovitých klobouků | Především buk a další listnáče | Po poranění výrazně černá |
| Grifola frondosa | Mnoho menších šedohnědých klobouků | Dub a další listnáče | Jemnější větvení a menší klobouky |
| Polyporus umbellatus | Mnoho drobných kloboučků | Kořeny listnáčů a podzemní sklerocium | Menší kloboučky a výrazné sklerocium |
| Phaeolus schweinitzii | Žlutohnědá až rezavá růžice | Kořeny jehličnanů | Hnědý výtrusný prach a hnědá hniloba |
Bezpečnost a případná konzumace
Hodnocení jedlosti se mezi zdroji liší. Mladé plodnice mohou být uváděny jako jedlé, ale rychle tuhnou a často mají výrazně palčivou nebo hořkou chuť.
Vzhledem ke vzácnosti druhu v České republice není rozumné plodnice sbírat ke konzumaci.
Neexistuje klinicky ověřené dávkování prášku, čaje, tinktury ani koncentrovaného extraktu.
Časté otázky
Co je Bondarzewia mesenterica?
Mohutná růžicovitá dřevokazná houba rostoucí hlavně u báze jedlí a smrků. Česky bondarcevka horská.
Jaký je správný český název?
Bondarcevka horská.
Je Bondarzewia montana stejná houba?
Ano, jde o synonymum.
Kde roste?
U báze jehličnanů, na kořenech, pařezech a mrtvých kmenech.
Na jakých stromech roste?
Především na jedlích a smrcích.
Roste v České republice?
Ano, ale je vzácnější a vázaná hlavně na zachovalé horské a podhorské lesy.
Je ohrožená?
V Červeném seznamu makromycetů ČR je hodnocena jako téměř ohrožená.
Kdy roste?
Nejčastěji od července do října.
Jaký typ hniloby způsobuje?
Bílou hnilobu kořenů a báze kmene.
Je jedlá?
Mladé plodnice bývají někdy uváděny jako jedlé, ale často jsou tuhé a palčivé. Sběr vzácného druhu se nedoporučuje.
Je to medicinální houba?
Není standardizovanou medicinální houbou s klinicky ověřeným použitím.
Obsahuje beta-glukany?
Ano, jako jiná houba, ale jejich přítomnost sama nepotvrzuje léčebný účinek.
Léčí rakovinu?
Neexistují klinické důkazy.
Jak ji odlišit od vějířovce obrovského?
Meripilus giganteus roste hlavně na listnáčích a po poranění výrazně černá.
Proč je důležitá v přírodě?
Rozkládá dřevo jehličnanů, vrací živiny do půdy a je součástí biodiverzity zachovalých horských lesů.