Fomitiporia mediterranea
Fomitiporia mediterranea je tvrdá, převážně rozlitá dřevokazná houba z čeledi Hymenochaetaceae. V Evropě představuje hlavního původce bílé hniloby dřeva révy vinné v rámci komplexu chorob označovaných jako Esca. Druh byl vědecky popsán teprve v roce 2002, protože byl dříve zaměňován zejména s druhem Fomitiporia punctata.
Taxonomické zařazení
| Taxonomická úroveň | Zařazení |
|---|---|
| Říše | Fungi – houby |
| Podříše | Dikarya |
| Oddělení | Basidiomycota |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Podtřída | Agaricomycetidae |
| Řád | Hymenochaetales |
| Čeleď | Hymenochaetaceae |
| Rod | Fomitiporia |
| Druh | Fomitiporia mediterranea M. Fisch. |
Rychlý přehled
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Přijímaný vědecký název | Fomitiporia mediterranea |
| Autorita | M. Fisch. |
| Rok popisu | 2002 |
| MycoBank / Index Fungorum | 384943 |
| Basionymum | Nemá; druh byl popsán přímo pod současným jménem |
| Synonyma | Species Fungorum v současnosti neuvádí nomenklatorická synonyma |
| Český název | Ustálený český název není běžně doložen |
| Řád | Hymenochaetales |
| Čeleď | Hymenochaetaceae |
| Typ plodnice | Vytrvalá, rozlitá až polorozlitá, vzácně drobně kloboukatá |
| Velikost plodnice | Může vytvářet souvislé plochy dlouhé několik až desítky centimetrů |
| Tloušťka | Obvykle několik milimetrů až několik centimetrů u víceletých vrstev |
| Povrch hymenoforu | Hnědý, rezavohnědý až tmavě skořicový |
| Póry | Drobné, převážně kulaté |
| Počet pórů | Přibližně 5–8 na mm |
| Rourky | Víceleté, vrstvené |
| Okraj | Žlutohnědý až rezavý, někdy plstnatý |
| Dužnina | Rezavohnědá až tmavě hnědá |
| Konzistence | Tvrdá, dřevnatá až korkovitá |
| Výtrusný prach | Bělavý až světle zbarvený |
| Výtrusy | Téměř kulovité až široce elipsoidní, hladké, silnostěnné |
| Rozměry výtrusů | Přibližně 5–7 × 4–6 µm |
| Reakce výtrusů | Silně dextrinoidní a cyanofilní |
| Hyfový systém | Dimitický |
| Přezky | Chybějí |
| Sety | Přítomné, silnostěnné a špičaté |
| Způsob života | Dřevokazná houba, převážně saprotrof až slabý parazit |
| Typ rozkladu | Bílá hniloba |
| Hlavní hostitel | Réva vinná |
| Další hostitelé | Olivovník, citrusy, duby a další listnáče |
| Významná choroba | Esca komplex révy vinné |
| Rozšíření | Středomoří a další teplé evropské vinohradnické oblasti; uváděna i mimo Evropu |
| Výskyt v ČR | Možný zejména ve vinohradnických oblastech, ale nálezy vyžadují ověření |
| Teplotní optimum růstu | Teplomilnější druh, dobře roste přibližně mezi 15–35 °C |
| Období sporulace | Závislé na klimatu a vlhkosti, často v teplejší části roku |
| Vstupní brány infekce | Řezné rány, poranění a odumřelé části dřeva |
| Doba latence | Může dlouho přetrvávat uvnitř dřeva bez nápadných plodnic |
| Jedlost | Nejedlá |
| Tradiční použití | Není doloženo |
| Medicínální využití | Není doloženo |
| Klinické studie | Nejsou známy |
| Hlavní diagnostický význam | Primární původce bílé hniloby dřeva révy v Evropě |
| Možná záměna | Fomitiporia punctata a další druhy rodu Fomitiporia |
| Nejspolehlivější určení | Kombinace mikroskopie, hostitele a sekvenace DNA |
Taxonomie a historie druhu
Fomitiporia mediterranea M. Fisch. byla popsána jako nový druh v roce 2002. Taxonomický výzkum ukázal, že evropské izoláty z révy vinné, dříve označované jako Fomitiporia punctata, představují samostatný druh.
Index Fungorum, Species Fungorum i MycoBank vedou jméno Fomitiporia mediterranea jako přijímané. Species Fungorum v současnosti neuvádí žádná nomenklatorická synonyma.
Český název a zahraniční označení
Ustálený český název není v běžných českých mykologických zdrojích spolehlivě doložen. Pro atlas je proto nejpřesnější používat vědecké jméno.
Vědecký název
Fomitiporia mediterranea
Anglicky
Mediterranean white-rot fungus
Hostitelská vazba
Grapevine white-rot agent
Chorobný komplex
Esca complex of grapevine
Jak Fomitiporia mediterranea poznat?
Plodnice
Plodnice jsou převážně rozlité a pevně přirostlé ke dřevu. Mohou vytvářet nepravidelné hnědé povlaky v dutinách, na řezech nebo na odumřelých částech kmene. U víceletých plodnic se vytvářejí nové vrstvy rourek.
Povrch a póry
Hymenofor je skořicově, rezavě až tmavě hnědý. Póry jsou drobné, většinou kulaté a dosahují přibližně 5–8 na milimetr.
Dužnina
Dužnina a subikulum jsou rezavohnědé až tmavě hnědé. Konzistence je tvrdá, korkovitá až dřevnatá.
Terénní omezení
Samotný vzhled nestačí ke spolehlivému odlišení od Fomitiporia punctata a dalších blízce příbuzných druhů. Důležitý je hostitel, geografický původ, mikroskopie a ideálně sekvenace DNA.
Mikroskopické znaky
- hyfový systém je dimitický,
- generativní hyfy jsou bez přezek,
- skeletové hyfy jsou silnostěnné a hnědavé,
- v hymeniu se nacházejí typické špičaté sety,
- bazidiospory jsou subglobózní až široce elipsoidní,
- výtrusy jsou hladké, silnostěnné a bezbarvé,
- výtrusy jsou silně dextrinoidní a cyanofilní,
- rozměry bývají přibližně 5–7 × 4–6 µm.
Silně dextrinoidní, téměř kulovité výtrusy patří k charakteristickým znakům rodu Fomitiporia.
Výskyt a rozšíření
Druh je typický pro Středomoří a další teplé vinohradnické oblasti Evropy. Je doložen z řady zemí jižní, západní a střední Evropy a byl zaznamenán také mimo Evropu.
Výskyt v České republice je možný zejména v jižních vinařských oblastech, ale konkrétní nálezy by měly být ověřeny mikroskopicky a molekulárně.
Typická stanoviště
- starší vinohrady,
- odumřelá ramena a kmeny révy,
- řezné rány a dutiny,
- staré olivovníky a další teplomilné listnáče,
- suché a teplé zemědělské oblasti.
Ekologie a hostitelské dřeviny
Fomitiporia mediterranea je lignikolní houba způsobující bílou hnilobu. Nejdůležitějším hostitelem je réva vinná, ale druh byl zjištěn také na olivovníku, citrusech, dubech a dalších listnatých dřevinách.
Do dřeva proniká zejména řeznými ranami, poraněními nebo odumřelými částmi. V kmenech může přetrvávat dlouhou dobu bez vytvoření nápadné plodnice.
Fomitiporia mediterranea a Esca révy vinné
Esca není jediná choroba vyvolaná jediným patogenem, ale složitý komplex onemocnění kmene révy. Fomitiporia mediterranea je v Evropě považována za hlavního původce typické bílé hniloby uvnitř dřeva.
Vnitřní příznaky
- světlá až bělavá hniloba,
- měkké a vláknité dřevo,
- oddělení zdravého a shnilého dřeva tmavou zónou,
- dutinky a pokročilá ztráta pevnosti,
- šíření hniloby podél kmene a ramen.
Vnější příznaky
Na listech se mohou objevit takzvané tygrovité příznaky – žluté nebo červenohnědé pásy mezi žilnatinou. Rostliny mohou chřadnout, zasychat nebo náhle vadnout. Vztah mezi vnitřní hnilobou, přítomností houby a listovými příznaky je však složitý.
Enzymy a mechanismus rozkladu dřeva
Jako původce bílé hniloby produkuje enzymy schopné rozkládat lignin i další složky buněčných stěn dřeva.
| Skupina enzymů | Funkce |
|---|---|
| Lakázy | Oxidace fenolických složek ligninu a dalších aromatických látek. |
| Peroxidázy | Podíl na rozkladu ligninu a oxidativním poškození buněčných stěn. |
| Celulázy | Rozklad celulózy na menší sacharidové jednotky. |
| Hemicelulázy | Rozklad xylanů a dalších složek hemicelulózy. |
| Oxidativní mechanismy | Napomáhají pronikání do dřeva a degradaci lignocelulózové matrice. |
Co říká věda?
| Oblast | Závěr | Úroveň důkazů |
|---|---|---|
| Taxonomie | Jde o samostatný druh popsaný v roce 2002. | Vysoká |
| Hostitelská vazba | V Evropě je silně spojena s révou vinnou. | Vysoká |
| Bílá hniloba | Je hlavním původcem bílé hniloby révy v evropském Esca komplexu. | Vysoká |
| Listové symptomy | Souvislost existuje, ale není jednoduchá ani výlučná. | Střední |
| Curettage | Odstranění shnilého dřeva může v části případů omezit listové symptomy. | Střední |
| Medicínální využití | Není doloženo. | Bez klinických důkazů |
Vybrané vědecké a taxonomické zdroje
| Zdroj | Téma | Odkaz |
|---|---|---|
| Index Fungorum | Přijímaný název | Index Fungorum |
| Species Fungorum | Klasifikace a synonymie | Species Fungorum |
| MycoBank | Taxonomický záznam | MycoBank |
| Fischer, 2002 | Původní popis druhu | Mycological Progress |
| Moretti a kol., 2021 | Komplexní přehled role v Esca | Phytopathologia Mediterranea |
| Pacetti a kol., 2022 | Degradace dřeva révy | Frontiers in Microbiology |
| EPPO | Fytopatologický přehled | EPPO Global Database |
| CABI | Esca disease compendium | CABI |
Podobné druhy a možnosti záměny
| Druh | Rozlišovací znaky |
|---|---|
| Fomitiporia punctata | Makroskopicky téměř nerozlišitelná; odlišení stojí hlavně na molekulárních znacích, biologii a geografii. |
| Fomitiporia robusta | Častěji tvoří mohutné kloboukaté plodnice na dubech. |
| Fomitiporia hippophaicola | Je vázána především na rakytník a tvoří výraznější kloboukaté plodnice. |
| Phellinus igniarius s. l. | Liší se hostitelem, tvarem plodnic, výtrusy a molekulárními znaky. |
| Inonotus spp. | Často mají jednoleté měkčí plodnice a odlišné mikroskopické znaky. |
Jedlost, bezpečnost a medicinální využití
Fomitiporia mediterranea je nejedlá dřevokazná houba. Neexistuje doložené tradiční použití jako potraviny, čaje, tinktury nebo léčivé houby.
Nejsou stanoveny bezpečné dávky, kontraindikace ani interakce s léčivy. Druh není vhodný pro domácí extrakci nebo doplňky stravy.
Časté otázky
Je Fomitiporia mediterranea přijímaný název?
Ano, Index Fungorum, Species Fungorum a MycoBank jej vedou jako současný název.
Má druh synonyma?
Species Fungorum v současnosti neuvádí nomenklatorická synonyma.
Kdy byl druh popsán?
V roce 2002 Michaelem Fischerem.
Má ustálený český název?
V běžných českých zdrojích není ustálený český název spolehlivě doložen.
Do jakého řádu patří?
Do řádu Hymenochaetales.
Do jaké čeledi patří?
Do čeledi Hymenochaetaceae.
Jak vypadá plodnice?
Je rozlitá až polorozlitá, tvrdá, hnědá a často víceletá.
Vytváří klobouk?
Nejčastěji je rozlitá; drobné odstávající části se mohou objevit jen někdy.
Jakou má barvu?
Rezavohnědou, skořicovou až tmavě hnědou.
Jak vypadají póry?
Jsou velmi drobné, obvykle kulaté.
Kolik pórů má na milimetr?
Přibližně 5–8.
Je plodnice jednoletá?
Může být víceletá a vytvářet několik vrstev rourek.
Jaká je konzistence?
Tvrdá, korkovitá až dřevnatá.
Jaké jsou výtrusy?
Téměř kulovité až široce elipsoidní, hladké a silnostěnné.
Jak velké jsou výtrusy?
Přibližně 5–7 × 4–6 µm.
Jsou výtrusy dextrinoidní?
Ano, silně reagují v Melzerově činidle.
Jsou výtrusy cyanofilní?
Ano.
Jaký má hyfový systém?
Dimitický.
Má přezky?
Ne.
Má sety?
Ano, typické silnostěnné špičaté sety.
Na čem nejčastěji roste?
Na dřevě révy vinné.
Může růst i na jiných dřevinách?
Ano, byla zaznamenána i na olivovníku, citrusech, dubech a dalších listnáčích.
Je parazitická?
Může kolonizovat živé oslabené keře, ale významná část růstu probíhá v odumřelém dřevě.
Jaký typ hniloby způsobuje?
Bílou hnilobu.
Co je bílá hniloba?
Houba rozkládá lignin i celulózu, takže dřevo bledne, měkne a vláknatí.
Co je Esca?
Komplex chorob kmene révy spojený s několika houbami a různými vnitřními i listovými příznaky.
Je F. mediterranea jediným původcem Esca?
Ne. Esca je komplexní onemocnění a podílí se na něm více druhů hub.
Jakou roli má v Esca komplexu?
V Evropě je hlavním původcem bílé hniloby dřeva révy.
Způsobuje přímo listové příznaky?
Vztah není jednoduchý. Souvislost existuje, ale listové symptomy nelze vysvětlit pouze přítomností této houby.
Jak vypadají listové příznaky Esca?
Často se objevuje tygrovité žloutnutí nebo červenání mezi žilnatinou, zasychání a někdy náhlé vadnutí.
Jak vypadají vnitřní příznaky?
Světlá, měkká a vláknitá bílá hniloba uvnitř kmene nebo ramen révy.
Jak se infekce dostává do dřeva?
Nejčastěji přes řezné rány, poranění a odumřelé části.
Kdy jsou řezné rány nejrizikovější?
Při vlhkém počasí a v období přítomnosti infekčních spor.
Lze infekci poznat zvenku?
Často ne. Houba může být dlouho uvnitř dřeva bez plodnic.
Vytváří plodnice na révě často?
Plodnice mohou být nenápadné a nejsou přítomny na každé napadené rostlině.
Je v České republice?
Výskyt je možný ve vinohradnických oblastech, ale konkrétní nálezy by měly být odborně ověřeny.
Je teplomilná?
Ano, je dobře přizpůsobena teplejším středomořským a vinohradnickým oblastem.
Jak se liší od Fomitiporia punctata?
Makroskopicky jsou velmi podobné; F. mediterranea je teplomilnější a spolehlivě se rozlišuje pomocí DNA a biologických znaků.
Lze ji určit jen podle fotografie?
Ne spolehlivě.
Je nutná mikroskopie?
Ano, ale u blízce příbuzných druhů nemusí sama stačit.
Je vhodná sekvenace DNA?
Ano, pro spolehlivé potvrzení druhu je velmi užitečná.
Jak se choroba omezuje?
Prevencí řezných ran, sanitací, ochranou ran a vhodným vedením řezu.
Pomáhá odstranění napadeného dřeva?
Curettage neboli vyřezání bílé hniloby může v některých případech snížit výskyt listových symptomů.
Lze napadenou révu úplně vyléčit?
Úplné odstranění houby je obtížné; cílem bývá omezení poškození a prodloužení životnosti keře.
Existuje spolehlivý fungicid?
Neexistuje univerzálně účinné řešení, proto se používá kombinace prevence a pěstitelských opatření.
Má houba medicinální využití?
Ne.
Je jedlá?
Ne.
Je jedovatá?
Není určena ke konzumaci; toxikologické údaje pro potravinové použití chybějí.
Lze z ní připravovat čaj nebo tinkturu?
Ne, pro takové použití nejsou podklady.
Proč je vědecky významná?
Kvůli zásadnímu podílu na bílé hnilobě révy a ekonomickým ztrátám ve vinohradnictví.