Ohňovec statný
Fomitiporia robusta, česky ohňovec statný, je mohutná, vytrvalá a mimořádně tvrdá dřevokazná houba, která roste především na starých dubech. Plodnice přirůstají po mnoho let, mohou být široké několik desítek centimetrů a uvnitř kmene způsobují bílou hnilobu. Druh je typický pro staré doubravy, parky, aleje a lokality s dlouhou kontinuitou starých stromů.
Taxonomické zařazení
| Taxonomická úroveň | Zařazení |
|---|---|
| Říše | Fungi – houby |
| Podříše | Dikarya |
| Oddělení | Basidiomycota |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Podtřída | Agaricomycetidae |
| Řád | Hymenochaetales |
| Čeleď | Hymenochaetaceae |
| Rod | Fomitiporia |
| Druh | Fomitiporia robusta (P. Karst.) Fiasson & Niemelä |
Rychlý přehled
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Přijímaný vědecký název | Fomitiporia robusta |
| Autorita | (P. Karst.) Fiasson & Niemelä |
| Rok současné kombinace | 1984 |
| Basionymum | Fomes robustus P. Karst., 1889 |
| Český název | Ohňovec statný |
| Starší používaný název | Phellinus robustus |
| Řád | Hymenochaetales |
| Čeleď | Hymenochaetaceae |
| Typ plodnice | Vytrvalá, kloboukatá, přisedlá |
| Šířka klobouku | Přibližně 50–300 mm |
| Tloušťka plodnice | Přibližně 50–200 mm |
| Tvar | Kopytovitý, polokulovitý až nepravidelně bochníkovitý |
| Horní povrch | Šedohnědý až tmavohnědý, hrbolatý, rozpraskaný |
| Okraj | Tupý, rezavohnědý až žlutohnědý, u mladých plodnic světlejší |
| Hymenofor | Rourkatý, šedohnědý až rezavohnědý |
| Póry | Drobné, kulaté |
| Počet pórů | Přibližně 5–7 na mm |
| Rourky | Vícevrstevné, každoroční vrstvy zřetelně oddělené |
| Dužnina | Rezavohnědá až tmavě hnědá |
| Konzistence | Velmi tvrdá, dřevnatá |
| Výtrusný prach | Bělavý |
| Výtrusy | Téměř kulovité až široce elipsoidní, hladké, silnostěnné |
| Rozměry výtrusů | Přibližně 6–8,5 × 5,5–7 µm |
| Reakce výtrusů | Silně dextrinoidní a cyanofilní |
| Hyfový systém | Dimitický |
| Přezky | Chybějí |
| Sety | Přítomné, silnostěnné, kopinaté až šídlovité |
| Způsob života | Parazitický až saprotrofní dřevokazný druh |
| Typ rozkladu | Bílá hniloba |
| Hlavní hostitel | Duby |
| Další hostitelé | Kaštanovník, buk, habr a další listnáče |
| Typické stanoviště | Teplé doubravy, parky, aleje, hráze a staré solitérní stromy |
| Rozšíření | Evropa, Asie a Severní Amerika |
| Výskyt v ČR | Ano, roztroušeně až vzácněji, zejména v teplých oblastech |
| Období nálezu | Celoročně |
| Doba života plodnice | Mnoho let |
| Jedlost | Nejedlý |
| Tradiční použití | Není doloženo |
| Medicínální využití | Není doloženo |
| Klinické studie | Nejsou známy |
| Hlavní určovací znak | Mohutná tvrdá víceletá plodnice na dubu |
| Možná záměna | Phellinus igniarius, Fomitiporia hippophaicola, Fomitiporia punctata |
| Ekologický význam | Rozklad starého dubového dřeva a tvorba dutin |
| Arboristický význam | Signalizuje dlouhodobou bílou hnilobu kmene |
| Ochranný význam | Vázaný na staré stromy a lokality s dlouhou kontinuitou dřeva |
Taxonomie a historie názvu
Přijímaným vědeckým názvem je Fomitiporia robusta (P. Karst.) Fiasson & Niemelä. Petter Adolf Karsten druh popsal roku 1889 jako Fomes robustus. Do rodu Fomitiporia jej v roce 1984 přeřadili Fiasson a Niemelä.
Ve starší evropské literatuře je velmi často uváděn pod jménem Phellinus robustus. Index Fungorum, Species Fungorum a MycoBank však jako současný název vedou Fomitiporia robusta.
| Název | Postavení |
|---|---|
| Fomitiporia robusta | Přijímaný název |
| Fomes robustus | Basionymum |
| Phellinus robustus | Dříve široce používaná kombinace |
| Scindalma robustum | Historická kombinace |
| Polyporus robustus | Historická kombinace |
| Ochroporus robustus | Historická kombinace |
Český název a zahraniční označení
Česky
Ohňovec statný
Latinsky
Fomitiporia robusta
Starší latinský název
Phellinus robustus
Anglicky
Robust bracket
Jak ohňovec statný poznat?
Plodnice
Plodnice je vytrvalá, přisedlá, mohutná a nápadně tlustá. Bývá kopytovitá, polokulovitá až nepravidelně bochníkovitá. Typické plodnice jsou široké přibližně 5–30 cm a mohou být 5–20 cm tlusté.
Horní povrch
Mladé části jsou rezavohnědé až žlutohnědé. Staré plodnice šednou, tmavnou a jejich povrch se stává hrbolatým, soustředně pásovaným a hluboce rozpraskaným. Často jej pokrývají řasy a mechy.
Hymenofor
Spodní strana je skořicově až šedohnědá. Póry jsou drobné, převážně kulaté, přibližně 5–7 na milimetr. Aktivně rostoucí okraj bývá světlejší než staré části.
Vnitřní stavba
Dužnina je rezavohnědá a velmi tvrdá. Rourky vytvářejí každoročně novou vrstvu, takže na řezu lze pozorovat dlouhou historii růstu plodnice.
Mikroskopické znaky
- hyfový systém je dimitický,
- generativní hyfy jsou bez přezek,
- skeletové hyfy jsou silnostěnné a žlutohnědé až rezavohnědé,
- v hymeniu jsou přítomné silnostěnné špičaté sety,
- bazidiospory jsou téměř kulovité až široce elipsoidní,
- výtrusy jsou hladké, silnostěnné a bezbarvé,
- výtrusy jsou silně dextrinoidní a cyanofilní,
- rozměry se pohybují přibližně kolem 6–8,5 × 5,5–7 µm.
Téměř kulovité dextrinoidní výtrusy společně se setami a absencí přezek odpovídají rodu Fomitiporia.
Výskyt a rozšíření
Ohňovec statný je znám z Evropy, Asie a Severní Ameriky. V Evropě je typický zejména pro teplejší oblasti s dostatkem starých dubů.
V České republice roste roztroušeně, místy vzácněji. Nejčastěji jej lze najít v teplých doubravách, parcích, oborách, alejích, na hrázích rybníků a na starých solitérních dubech.
Kdy jej lze nalézt?
Protože jsou plodnice vytrvalé, lze je pozorovat po celý rok. Nová poreální vrstva se vytváří především během vegetační sezony.
Ekologie a hostitelské dřeviny
Fomitiporia robusta roste převážně na živých starých nebo oslabených dubech. Po odumření stromu může pokračovat v rozkladu dřeva jako saprotrof.
Nejčastější hostitelé
- duby, zejména staré a mohutné stromy,
- kaštanovník setý,
- buk lesní,
- habr obecný,
- další listnaté dřeviny.
Infekce proniká do dřeva ranami, odumřelými větvemi, dutinami nebo místy mechanického poškození. Mycelium může uvnitř kmene působit mnoho let před vytvořením první plodnice.
Bílá hniloba a vliv na stabilitu stromu
Ohňovec statný způsobuje bílou hnilobu jádrového dřeva. Při ní dochází k rozkladu ligninu, celulózy i hemicelulózy. Napadené dřevo postupně bledne, měkne a ztrácí mechanickou pevnost.
Hniloba se může šířit uvnitř kmene bez nápadných vnějších příznaků. Velká plodnice dokládá dlouhodobou přítomnost houby, ale sama neukazuje přesný rozsah poškození.
Vazba na staré duby a význam pro biodiverzitu
Ohňovec statný je charakteristickým druhem starých dubů. Jeho přítomnost často ukazuje na dlouhou kontinuitu stanoviště a dostatek biologicky hodnotného dřeva.
Rozkladem jádrového dřeva přispívá k tvorbě dutin. Ty následně využívají brouci, samotářské včely, netopýři, ptáci a další organismy. Z ekologického hlediska tedy není pouze „škůdcem“, ale významnou součástí přirozeného stárnutí stromů.
Co říká věda?
| Oblast | Závěr | Úroveň jistoty |
|---|---|---|
| Taxonomie | Fomitiporia robusta je přijímaný název. | Vysoká |
| Hostitelská vazba | V Evropě je druh silně spojen se starými duby. | Vysoká |
| Typ rozkladu | Způsobuje bílou hnilobu dřeva. | Vysoká |
| Arboristika | Plodnice může indikovat rozsáhlou vnitřní hnilobu. | Vysoká |
| Biodiverzita | Podílí se na tvorbě dutin a mikrohabitatů. | Vysoká |
| Medicínální účinky | Nejsou klinicky doloženy. | Bez důkazů |
Vybrané vědecké a taxonomické zdroje
| Zdroj | Téma | Odkaz |
|---|---|---|
| Index Fungorum | Přijímaný název, autorita a basionymum | Index Fungorum |
| Species Fungorum | Synonymie a klasifikace | Species Fungorum |
| MycoBank | Taxonomický záznam | MycoBank |
| Česká mykologická společnost | Český název, makroskopie a ekologie | Myko.cz |
| Fiasson & Niemelä | Vymezení rodu Fomitiporia a současná kombinace | Karstenia |
Podobné druhy a možnosti záměny
| Druh | Rozlišovací znaky |
|---|---|
| Fomitiporia punctata | Vytváří převážně rozlité plodnice bez mohutného klobouku a roste na širším spektru listnáčů. |
| Fomitiporia hippophaicola | Je vázána hlavně na rakytník a tvoří menší, často střechovitě uspořádané plodnice. |
| Phellinus igniarius | Často roste na vrbách a má odlišné výtrusy i hostitelské preference. |
| Phellinus populicola | Je vázán především na topoly a osiky. |
| Fomes fomentarius | Má světlejší šedý povrch, odlišnou dužninu a jinou mikroskopii. |
Jedlost, bezpečnost a medicinální využití
Ohňovec statný je nejedlý. Plodnice je mimořádně tvrdá, dřevnatá a není vhodná ke kuchyňskému zpracování.
Pro druh není doloženo tradiční ani klinické medicinální využití. Nejsou stanoveny bezpečné dávky, kontraindikace ani možné interakce s léčivy.
Časté otázky
Je Fomitiporia robusta přijímaný název?
Ano. Index Fungorum jej uvádí jako současné jméno.
Jaký je český název?
Ohňovec statný.
Jaký starší název se používal?
Phellinus robustus.
Jaké je basionymum?
Fomes robustus P. Karst. z roku 1889.
Kdo vytvořil současnou kombinaci?
Fiasson a Niemelä v roce 1984.
Do jakého řádu patří?
Do řádu Hymenochaetales.
Do jaké čeledi patří?
Do čeledi Hymenochaetaceae.
Jak vypadá plodnice?
Je mohutná, kopytovitá až polokulovitá a velmi tvrdá.
Jak je velká?
Obvykle 5–30 cm široká a 5–20 cm tlustá.
Může být ještě větší?
Staré plodnice mohou při dlouhodobém růstu dosáhnout mimořádných rozměrů.
Je plodnice jednoletá?
Ne, je vytrvalá a přirůstá po mnoho let.
Jak poznám jednotlivé roky růstu?
Uvnitř jsou patrné vrstvy rourek a na povrchu mohou být růstové zóny.
Jakou má barvu?
Šedohnědou, rezavohnědou až téměř černohnědou.
Jaký je povrch?
Hrbolatý, matný a u starých plodnic hluboce rozpraskaný.
Jak vypadá okraj?
Je tupý a u aktivně rostoucích plodnic světlejší.
Jak vypadají póry?
Jsou drobné a převážně kulaté.
Kolik pórů má na milimetr?
Přibližně 5–7.
Jaká je dužnina?
Rezavohnědá až tmavohnědá.
Jaká je konzistence?
Velmi tvrdá a dřevnatá.
Jaké jsou výtrusy?
Téměř kulovité až široce elipsoidní, hladké a silnostěnné.
Jak velké jsou výtrusy?
Přibližně 6–8,5 × 5,5–7 µm.
Jsou výtrusy dextrinoidní?
Ano, silně reagují v Melzerově činidle.
Jsou výtrusy cyanofilní?
Ano.
Má přezky?
Ne.
Má sety?
Ano, silnostěnné a špičaté sety.
Na jakém dřevě roste nejčastěji?
Na dubech.
Může růst na jiných stromech?
Ano, například na kaštanovníku, buku a dalších listnáčích.
Roste na jehličnanech?
Typickými hostiteli jsou listnáče, především duby.
Je parazitický?
Ano, může růst na živých starých nebo oslabených stromech.
Roste i na mrtvém dřevě?
Ano, po odumření hostitele může pokračovat saprotrofně.
Jaký typ hniloby způsobuje?
Bílou hnilobu.
Co se při bílé hnilobě děje?
Houba rozkládá lignin a další složky dřeva, které bledne a vláknatí.
Je pro strom nebezpečný?
Může dlouhodobě snižovat mechanickou pevnost kmene nebo silných větví.
Znamená plodnice bezprostřední pád stromu?
Ne automaticky, ale vyžaduje odborné posouzení rozsahu hniloby.
Stačí plodnici odstranit?
Ne. Mycelium a hniloba zůstávají uvnitř dřeva.
Roste v České republice?
Ano, zejména v teplejších oblastech s výskytem starých dubů.
Kde jej hledat?
Ve starých doubravách, parcích, alejích, oborách a na hrázích rybníků.
Lze jej nalézt celý rok?
Ano, vytrvalé plodnice jsou viditelné celoročně.
Je běžný?
Je roztroušený až místy vzácný a vázaný hlavně na staré hostitelské stromy.
Je indikátorem starých stromů?
Často ano, protože potřebuje dlouhodobě vhodný substrát.
Je jedlý?
Ne, plodnice je extrémně tvrdá.
Je jedovatý?
Není běžně uváděn jako jedovatý, ale není určen ke konzumaci.
Má medicinální využití?
Není doloženo.
Lze z něj dělat čaj nebo tinkturu?
Nejsou pro to podklady o účinnosti ani bezpečnosti.
Jak se liší od ohňovce obecného?
Ohňovec obecný roste často na vrbách a má odlišnou ekologii i mikroskopické znaky.
Jak se liší od Fomitiporia punctata?
F. punctata tvoří zpravidla rozlité plodnice bez výrazného klobouku.
Jak se liší od Fomitiporia hippophaicola?
F. hippophaicola je vázána zejména na rakytník a mívá menší plodnice.
Lze jej určit jen podle hostitele?
Dub je silná indicie, ale pro jistotu je třeba hodnotit celou kombinaci znaků.
Je nutná mikroskopie?
U typických plodnic na dubu může být určení snadné, ale mikroskopie zvyšuje jistotu.
Proč je ekologicky cenný?
Podílí se na rozkladu starých dubů a tvorbě dutin využívaných dalšími organismy.