Phellinus pomaceus
Phellinus pomaceus, česky ohňovec ovocný, je víceletá dřevokazná houba z čeledi Hymenochaetaceae. Roste především na živých, oslabených nebo odumírajících dřevinách rodu Prunus, zejména na trnkách, slivoních, třešních, meruňkách a broskvoních. Vytváří tvrdé, přisedlé, polštářovité až kopytovité plodnice, které mohou přetrvávat mnoho let. Způsobuje bílou hnilobu dřeva a patří mezi významné parazity starších ovocných stromů. Přestože je rod Phellinus často spojován s medicinálními houbami, samotný druh Phellinus pomaceus nemá klinicky ověřené použití ani standardizované dávkování.
Rychlý přehled
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Přijímaný vědecký název | Phellinus pomaceus |
| Autorita | (Pers.) Maire, 1933 |
| Basionymum | Boletus pomaceus Pers., 1800 |
| Český název | Ohňovec ovocný |
| Další používaný název | Phellinus tuberculosus |
| Anglické názvy | Cushion bracket, plum bracket |
| Rod | Phellinus |
| Čeleď | Hymenochaetaceae |
| Řád | Hymenochaetales |
| Třída | Agaricomycetes |
| Oddělení | Basidiomycota |
| Typ plodnice | Víceletá, přisedlá, kloboukatá až rozlitě kloboukatá |
| Tvar | Polštářovitý, kopytovitý, polokruhovitý nebo nepravidelně konzolovitý |
| Uspořádání | Jednotlivě nebo ve skupinách, někdy vzájemně srůstající |
| Šířka plodnice | Obvykle přibližně 3–15 cm, výjimečně více |
| Tloušťka plodnice | Přibližně 1–6 cm |
| Povrch mladé plodnice | Rezavohnědý až šedohnědý, jemně plstnatý |
| Povrch staré plodnice | Tmavě šedohnědý až černohnědý, popraskaný a hrbolatý |
| Okraj | Zaoblený, někdy světlejší, u starých plodnic tmavý a tupý |
| Hymenofor | Rourkatý, vícevrstevný |
| Barva pórů | Skořicově hnědá, rezavohnědá až tmavě hnědá |
| Póry | Drobné, okrouhlé až hranaté, obvykle 4–6 na 1 mm |
| Dužnina | Rezavohnědá, korkovitá až dřevnatá |
| Konzistence | Velmi tvrdá a pevná |
| Výtrusný prach | Nažloutlý až světle rezavohnědý |
| Hlavní hostitelský rod | Prunus |
| Typičtí hostitelé | Trnka, slivoň, švestka, třešeň, višeň, meruňka a broskvoň |
| Způsob života | Parazit a následně saprotrof |
| Typ hniloby | Bílá hniloba |
| Vytrvávání plodnic | Celoročně, po mnoho let |
| Stanoviště | Sady, zahrady, aleje, křoviny, okraje lesů a staré ovocné porosty |
| Rozšíření | Evropa, Asie, severní Afrika a další mírné oblasti |
| Výskyt v České republice | Roztroušený až místy hojný na starších dřevinách rodu Prunus |
| Jedlost | Nejedlý |
| Medicinální využití | Není standardizovanou medicinální houbou |
| Klinické studie | Nejsou dostupné klinické důkazy ani ověřené dávkování |
Taxonomie a nomenklatura
Druh byl popsán Christianem Hendrikem Persoonem v roce 1800 pod názvem Boletus pomaceus. René Maire jej roku 1933 přeřadil do rodu Phellinus.
Databáze Species Fungorum a Index Fungorum vedou Phellinus pomaceus jako přijímaný název. MycoBank naproti tomu používá jako současný název Phellinus tuberculosus. V odborných zdrojích se proto setkáme s oběma jmény.
| Název | Postavení |
|---|---|
| Phellinus pomaceus | Přijímaný název podle Index Fungorum a Species Fungorum |
| Phellinus tuberculosus | Název přijímaný databází MycoBank |
| Boletus pomaceus | Basionymum |
| Fomes pomaceus | Historická kombinace |
| Ochroporus tuberculosus | Historická kombinace |
| Polyporus pomaceus | Historická kombinace |
Český název
Ustáleným českým názvem je ohňovec ovocný. Název odkazuje na častý výskyt na ovocných stromech, zejména na dřevinách rodu Prunus.
Nejčastěji roste na trnkách, slivoních a švestkách, ale objevuje se také na třešních, višních, meruňkách a broskvoních.
Jak ohňovec ovocný poznat?
Plodnice jsou víceleté, přisedlé a velmi tvrdé. Vyrůstají jednotlivě nebo ve skupinách na kmenech, silných větvích a pahýlech živých nebo odumírajících stromů.
Tvar bývá polštářovitý, kopytovitý, polokruhovitý nebo nepravidelně konzolovitý. Některé plodnice mohou být částečně rozlité po povrchu dřeva.
Mladý povrch je rezavohnědý, šedohnědý nebo tmavě okrový a může být jemně plstnatý. S věkem tmavne, hrubne a rozpraskává.
Spodní stranu tvoří rourkatý hymenofor. Póry jsou drobné, okrouhlé až hranaté, přibližně čtyři až šest na jeden milimetr.
Každý rok vzniká nová vrstva rourek, takže na řezu lze pozorovat jednotlivé roční přírůstky. Dužnina je rezavohnědá, korkovitá až dřevnatá.
Mikroskopické znaky
- hyfový systém je dimitický,
- generativní hyfy jsou bez přezek,
- skeletové hyfy jsou silnostěnné a tmavě zbarvené,
- hymeniální sety jsou přítomné,
- sety jsou tmavě hnědé, silnostěnné a špičaté,
- bazidie jsou kyjovité a obvykle čtyřvýtrusé,
- výtrusy jsou hladké, nažloutlé, široce elipsoidní až téměř kulovité,
- výtrusy jsou neamyloidní.
Při určování je důležitá kombinace mikroskopických znaků, hostitelské dřeviny a stavby víceleté plodnice.
Výskyt a geografické rozšíření
Ohňovec ovocný je rozšířen v Evropě, části Asie, severní Africe a dalších oblastech, kde se vyskytují dřeviny rodu Prunus.
V České republice roste roztroušeně až místy hojně, zejména ve starých sadech, zahradách, křovinách, alejích a na okrajích lesů.
Plodnice jsou víceleté a lze je pozorovat po celý rok. Nová pórová vrstva se vytváří během vegetační sezony.
Ekologie a hostitelské dřeviny
Phellinus pomaceus se chová jako parazit oslabených nebo starších stromů. Po odumření hostitelské části pokračuje jako saprotrof.
Do dřeva proniká obvykle přes rány, zlomené větve, mrazové trhliny, místa po řezu nebo jiná poškození kůry.
Typické hostitelské dřeviny
- trnka obecná,
- slivoň švestka,
- slivoň domácí,
- třešeň a višeň,
- meruňka,
- broskvoň,
- další druhy rodu Prunus.
Ekologický význam
- rozkládá lignin a další složky dřeva,
- podílí se na koloběhu uhlíku a živin,
- vytváří dutiny a měkké části dřeva pro bezobratlé,
- přispívá k rozpadu starých stromů,
- může zvyšovat biologickou hodnotu starých sadů,
- současně může oslabovat mechanickou stabilitu stromu.
Bílá hniloba ovocných stromů
Ohňovec ovocný způsobuje bílou hnilobu. Houba narušuje lignin, celulózu i hemicelulózu, čímž postupně snižuje pevnost dřeva.
Napadené dřevo může světlat, měknout a získávat vláknitou až houbovitou strukturu. V pokročilém stadiu dochází ke ztrátě mechanické nosnosti větví nebo kmene.
| Proces nebo enzym | Úloha |
|---|---|
| Lakázy | Oxidují fenolické struktury a podílejí se na rozkladu ligninu. |
| Manganové peroxidázy | Pomáhají rozkládat ligninové struktury. |
| Další oxidoreduktázy | Narušují složité aromatické sloučeniny dřeva. |
| Celulázy | Rozkládají celulózu. |
| Hemicelulázy | Štěpí hemicelulózu buněčných stěn. |
Obsažené látky a laboratorní výzkum
Phellinus pomaceus obsahuje běžné houbové složky, například polysacharidy, beta-glukany, chitin, steroly, fenolické látky a pigmenty.
V odborné literatuře je druh někdy zařazován mezi evropské zástupce rodu Phellinus zkoumané pro chemické a biologické vlastnosti. Rozsah druhově specifického výzkumu je však omezený.
| Látka nebo skupina | Význam |
|---|---|
| Polysacharidy | Přirozené stavební a zásobní látky houbových buněk. |
| Beta-glukany | Součást buněčných stěn; jejich přítomnost sama neprokazuje léčebný účinek. |
| Chitin | Strukturní složka buněčných stěn. |
| Ergosterol | Hlavní sterol houbových membrán. |
| Fenolické látky | Mohou se podílet na pigmentaci a laboratorně měřené antioxidační aktivitě. |
| Lakázy a peroxidázy | Enzymy zapojené do rozkladu ligninu. |
Co říká věda?
Nejlépe jsou doloženy taxonomická identita druhu, vazba na hostitele rodu Prunus, víceletost plodnic a schopnost způsobovat bílou hnilobu.
Odborné přehledy rodu Phellinus uvádějí Phellinus pomaceus mezi nejedlými dřevokaznými druhy a fytopatogeny způsobujícími enzymatický rozklad dřeva.
Výzkum medicinálních vlastností rodu se soustředí hlavně na jiné druhy. Druhově specifických údajů pro Phellinus pomaceus je málo a kvalitní klinické studie na lidech nejsou dostupné.
| Oblast | Síla důkazů | Poznámka |
|---|---|---|
| Platnost samostatného druhu | ★★★★★ | Dobře doložený taxon, byť databáze používají dvě různá přijímaná jména. |
| Vazba na rod Prunus | ★★★★★ | Velmi typická a dobře doložená ekologická vazba. |
| Parazitismus ovocných stromů | ★★★★★ | Dobře známá ekologická vlastnost. |
| Způsobování bílé hniloby | ★★★★★ | Dobře doložený způsob rozkladu dřeva. |
| Antioxidační aktivita | ★☆☆☆☆ | Druhově specifická data jsou omezená. |
| Podpora imunity u člověka | ☆☆☆☆☆ | Nejsou dostupné klinické důkazy. |
| Protinádorové použití | ☆☆☆☆☆ | Nejsou dostupné klinické důkazy pro tento druh. |
| Klinické použití | ☆☆☆☆☆ | Chybí standardizace, dávkování a klinické studie. |
Klíčové studie a odborné zdroje
| Zdroj | Téma | Typ zdroje | Odkaz |
|---|---|---|---|
| Index Fungorum | Přijímaný název, autorita a nomenklatura | Taxonomická databáze | Index Fungorum |
| Species Fungorum | Taxonomické zařazení a synonymie | Taxonomická databáze | Species Fungorum |
| MycoBank | Název Phellinus tuberculosus a synonymie druhu | Taxonomická databáze | MycoBank |
| Česká mykologická společnost | Český název, hostitelé, určovací znaky a výskyt | Český mykologický atlas | Myko.cz |
| Sułkowska-Ziaja a kol., 2021 | Vybrané evropské druhy rodu Phellinus a jejich biologické vlastnosti | Odborný přehled | PubMed |
| ISOP Portál ochrany přírody | Výskyt a taxonomické údaje v České republice | Národní databáze druhů | ISOP |
Srovnání s podobnými druhy
| Druh | Plodnice | Hlavní hostitel | Hlavní rozlišení |
|---|---|---|---|
| Phellinus pomaceus | Tvrdá víceletá, polštářovitá až kopytovitá | Prunus, zejména trnky a slivoně | Silná vazba na ovocné dřeviny rodu Prunus |
| Phellinus igniarius | Kopytovitá až konzolovitá, často větší | Vrby, topoly, břízy a další listnáče | Jiné hostitelské spektrum |
| Phellinus alni | Kopytovitá až polorozlitá | Olše a další listnáče | Častý růst na olši a odlišná mikroskopie |
| Phellinus hippophaeicola | Menší kopytovité až konzolovité plodnice | Rakytník | Silná vazba na rakytník |
| Phellinus ribis | Polokruhovitá až rozlitá, často nízko nad zemí | Rybíz, brslen a další keře | Růst na keřích a menší nepravidelné plodnice |
| Fomitiporia punctata | Rozlitá, polštářovitá, bez výrazného klobouku | Různé listnáče | Převážně zcela rozlitá plodnice |
| Fomitiporia robusta | Mohutná kopytovitá víceletá plodnice | Především dub | Velká robustní plodnice a vazba na dub |
Bezpečnost a případné užívání
Ohňovec ovocný je nejedlý. Plodnice je velmi tvrdá, korkovitá až dřevnatá a nemá kuchyňské využití.
Neexistuje klinicky ověřené dávkování prášku, odvaru, tinktury ani extraktu.
Praktická pravidla
- plodnice nekonzumovat,
- nepřipravovat z ní domácí léčivé extrakty,
- nezaměňovat výzkum jiných ohňovců s důkazy pro tento druh,
- nepoužívat houbu jako náhradu lékařské léčby,
- nález na živém stromě může signalizovat pokročilý rozklad dřeva,
- u rizikového stromu zajistit arboristické posouzení.
Časté otázky
Co je Phellinus pomaceus?
Víceletá dřevokazná houba rostoucí hlavně na ovocných dřevinách rodu Prunus.
Jaký je český název?
Ohňovec ovocný.
Je Phellinus pomaceus platný název?
Ano. Index Fungorum a Species Fungorum jej vedou jako přijímaný název.
Co je Phellinus tuberculosus?
Druhé používané jméno stejného biologického druhu, přijímané databází MycoBank.
Má se vytvořit samostatná stránka pro Phellinus tuberculosus?
Ne. Šlo by o duplicitní stránku stejného druhu.
Do jaké čeledi patří?
Do čeledi Hymenochaetaceae a řádu Hymenochaetales.
Jak houba vypadá?
Tvoří tvrdé, tmavě hnědé, polštářovité až kopytovité víceleté plodnice.
Jak velké jsou plodnice?
Často přibližně 3–15 cm, někdy i více.
Jak vypadá povrch?
Mladý je rezavohnědý a jemně plstnatý, starší tmavý, hrbolatý a popraskaný.
Jak vypadá spodní strana?
Tvoří ji drobné skořicově až rezavohnědé póry.
Je plodnice víceletá?
Ano. Každý rok přirůstá nová vrstva rourek.
Lze určit stáří plodnice?
Na řezu lze přibližně počítat vrstvy rourek odpovídající růstovým sezonám.
Kde roste?
Na živých, oslabených a odumírajících ovocných stromech, pařezech a silných větvích.
Na jakých stromech roste nejčastěji?
Na trnkách, slivoních, švestkách, třešních, višních, meruňkách a broskvoních.
Roste na jabloni?
Typická je vazba na rod Prunus; nálezy z jiných dřevin je vhodné ověřit.
Roste na trnce?
Ano. Trnka patří mezi jeho nejtypičtější hostitele.
Roste v České republice?
Ano, zejména na starších ovocných dřevinách.
Kdy roste?
Plodnice jsou viditelné celoročně; nová vrstva vzniká během vegetační sezony.
Je parazitem?
Ano. Napadá oslabené nebo starší stromy a po jejich odumření pokračuje jako saprotrof.
Jaký typ hniloby způsobuje?
Bílou hnilobu.
Jak vypadá napadené dřevo?
Měkne, vláknatí a ztrácí mechanickou pevnost.
Je pro strom nebezpečný?
Může významně oslabit větve nebo kmen.
Je nález důvodem ke kácení?
Ne automaticky. Rozhodnutí má vycházet z arboristického posouzení.
Je jedlý?
Ne. Je nejedlý a velmi tvrdý.
Je jedovatý?
Není běžně uváděn jako významně jedovatý, ale není určen ke konzumaci.
Je to medicinální houba?
Není standardizovanou medicinální houbou s klinicky ověřeným použitím.
Obsahuje beta-glukany?
Ano jako přirozené složky buněčné stěny, ale to samo neprokazuje léčebný účinek.
Má antioxidační účinky?
Druhově specifická data jsou omezená a klinické důkazy chybějí.
Podporuje imunitu?
Pro tento druh nejsou dostupné klinické důkazy.
Léčí rakovinu?
Ne. Takový účinek nebyl klinicky prokázán.
Lze z něj připravit čaj?
Domácí užívání nelze doporučit, protože chybí bezpečnostní data a dávkování.
Lze z něj připravit tinkturu?
Neexistuje standardizované ani klinicky ověřené použití.
Jak jej odlišit od Phellinus igniarius?
Ohňovec obecný roste typicky na vrbách, topolech, břízách a dalších listnáčích.
Jak jej odlišit od Phellinus alni?
Phellinus alni je často vázán na olše a liší se i mikroskopicky.
Jak jej odlišit od ohňovce rakytníkového?
Ohňovec rakytníkový je úzce vázán na rakytník.
Lze jej určit pouze podle fotografie?
Typický nález na slivoni nebo trnce často ano, atypické nálezy mohou vyžadovat mikroskopii.
Jaké mikroskopické znaky jsou důležité?
Hymeniální sety, stavba hyf a tvar výtrusů.
Existují klinické studie na lidech?
Nejsou dostupné kvalitní klinické studie specifické pro tento druh.
Proč je důležitý v přírodě?
Rozkládá staré dřevo, vrací živiny do půdy a vytváří mikrostanoviště.
Je vhodné plodnice odstraňovat?
Odstranění plodnice nezastaví hnilobu uvnitř stromu.