Buglossoporus quercinus
Buglossoporus quercinus, dříve uváděný jako Piptoporus quercinus a česky pstřeňovec dubový, je vzácná jednoletá dřevokazná houba vázaná především na staré duby a jejich mrtvé dřevo. Vytváří silné jazykovité až polštářovité plodnice s bělavým pórovitým povrchem, který po poranění růžoví, fialoví až hnědne. Houba způsobuje hnědou hnilobu a představuje významný indikátor prostředí se starými a biologicky cennými duby.
Rychlý přehled
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Název používaný na této stránce | Buglossoporus quercinus |
| Starší rozšířený název | Piptoporus quercinus |
| Novější taxonomické zařazení | Fomitopsis pulvina |
| Autorita názvu Buglossoporus quercinus | (Schrad.) Kotl. & Pouzar |
| Basionymum | Boletus quercinus Schrad. |
| Další synonyma | Polyporus quercinus, Fomes quercinus, Placodes quercinus, Ungulina quercina a Buglossoporus pulvinus |
| Český název | Pstřeňovec dubový |
| Anglický název | Oak polypore |
| Tradičně uváděná čeleď | Fomitopsidaceae |
| Řád | Polyporales |
| Typ | Jednoletá dřevokazná chorošovitá houba |
| Hlavní hostitel | Staré duby, zejména dub letní a další evropské druhy dubů |
| Substrát | Mrtvé kmeny, silné větve, pahýly, dutiny a odkryté mrtvé dřevo starých dubů |
| Způsob života | Převážně saprotrof na mrtvém dubovém dřevě; může kolonizovat odumřelé části živých starých stromů |
| Typ hniloby | Hnědá hniloba dřeva |
| Doba růstu | Nejčastěji od léta do podzimu |
| Jedlost | Nejedlá nebo bez praktické kuchyňské hodnoty; vzácné plodnice se nesbírají |
| Typický znak | Bělavé póry a dužnina po otlačení růžovějí, fialovějí až hnědnou |
| Ekologický význam | Indikátor stanovišť s dlouhodobou kontinuitou starých dubů a velkého mrtvého dřeva |
| Hlavní sledované látky | Polyporenové kyseliny, lanostanové steroidy, steroly, polysacharidy, beta-glukany, fenolické látky a lignocelulolytické enzymy |
| Hlavní oblast výzkumu | Taxonomie, ochrana vzácných populací, ekologie starých dubů, genomika a polyporenové kyseliny |
| Klinické studie u lidí | Nejsou dostupné |
Taxonomie a používané názvy
Druh byl původně popsán jako Boletus quercinus. V průběhu taxonomické historie byl řazen například do rodů Polyporus, Fomes, Piptoporus a Buglossoporus.
Českoslovenští mykologové František Kotlaba a Zdeněk Pouzar vytvořili v roce 1966 rod Buglossoporus a zařadili do něj druh Buglossoporus quercinus.
Tento název je stále široce používán v mykologických atlasech, ochranářských dokumentech, databázích výskytu a novějších molekulárních i chemických studiích.
Taxonomická revize zveřejněná v roce 2024 přeřadila druh pod název Fomitopsis pulvina. Species Fungorum proto nyní uvádí Fomitopsis pulvina jako aktuální jméno.
Vzhledem k tomu, že používání nového názvu ještě není ve všech databázích a odborných zdrojích sjednocené, je pro atlas praktické uvádět všechny tři hlavní varianty.
| Název | Postavení |
|---|---|
| Fomitopsis pulvina | Novější přijímaný název uváděný Species Fungorum po taxonomické revizi z roku 2024 |
| Buglossoporus quercinus | Velmi rozšířený odborný název používaný v mykologii, ochraně přírody a moderních studiích |
| Piptoporus quercinus | Starší široce používané odborné synonymum |
| Buglossoporus pulvinus | Alternativní jméno používané v části odborné literatury |
| Boletus quercinus | Původní historický název neboli basionymum |
| Pstřeňovec dubový | Ustálený český název |
Jak pstřeňovec dubový poznat?
Pstřeňovec dubový vytváří jednoleté plodnice přirostlé k dubovému dřevu širokou boční částí nebo krátkou zúženou bází připomínající nepravý třeň.
Plodnice bývá polokruhovitá, jazykovitá, vějířovitá až polštářovitá. Obvykle dosahuje šířky několika centimetrů, větší kusy mohou mít přibližně 10 až 20 centimetrů.
Mladý povrch klobouku je bělavý, krémový, světle žlutý až okrový. Může být jemně sametový nebo plstnatý, později olysává.
S postupujícím stářím se barva mění do žlutohnědé, skořicové, rezavé až tmavě hnědé. Oblast u báze obvykle tmavne dříve než aktivně rostoucí okraj.
Povrch může být nepravidelně hrbolatý, důlkatý nebo mělce bradavičnatý. Výrazné soustředné barevné pásování většinou chybí.
Spodní stranu tvoří velmi drobné husté póry. V mládí jsou bílé až smetanové a při otlačení mění barvu na růžovou, červenofialovou, purpurově hnědou až tmavě hnědou.
Dužnina je bělavá, krémová až světle okrová. Čerstvá plodnice je masitá, pružná a poměrně měkká, ale po vyschnutí tvrdne, křehne a výrazně ztrácí hmotnost.
Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou hladké, bezbarvé a elipsoidní až válcovité.
Výskyt a rozšíření
Pstřeňovec dubový je v Evropě vzácný až velmi vzácný. Jeho rozšíření přibližně navazuje na oblasti s dlouhodobým výskytem starých mohutných dubů.
Nejčastěji se objevuje ve starých pastevních lesích, historických oborách, zámeckých parcích, dubových alejích, přírodě blízkých doubravách a dalších lokalitách s kontinuitou starých stromů.
Typickým hostitelem je dub letní. Druh může růst také na dalších dubech, ale jeho vazba na rod Quercus je velmi silná.
Plodnice se objevují na mrtvých kmenech, pahýlech, silných ležících větvích, zlomech a v otevřených dutinách starých živých dubů.
Druh potřebuje velké kusy mrtvého dřeva, které zůstávají dlouhodobě na stanovišti a udržují vhodnou vlhkost. Odstraňování silných větví a kmenů proto omezuje jeho možnosti přežití.
Výskyt je v jednotlivých evropských zemích roztříštěný. Mnoho populací tvoří jen malý počet lokalit oddělených rozsáhlými oblastmi bez vhodných starých dubů.
Ekologický význam starých dubů
Pstřeňovec dubový je součástí specializovaného společenstva organismů závislých na starých stromech a rozměrném mrtvém dřevě.
Staré duby poskytují různé typy prostředí: odumřelé větve, dutiny, praskliny, odkryté jádrové dřevo, trouchnivějící části kmene a ležící dřevní hmotu.
Houba rozkládá hlavně celulózu a hemicelulózu. Lignin zůstává v napadeném dřevě relativně zachovaný, a proto vzniká hnědá kostkovitě se rozpadající hniloba.
Rozklad dřeva vytváří prostředí pro hmyz, další houby, bakterie a organismy využívající dutiny nebo rozvolněnou dřevní hmotu.
Přítomnost druhu může signalizovat dlouhodobou kontinuitu prostředí, ve kterém se staré duby a jejich mrtvé dřevo nacházejí po mnoho generací.
Co druhu prospívá?
- ponechávání starých a veteránských dubů,
- zachování silných mrtvých větví a kmenů,
- ponechání padlého dřeva v kontaktu s půdou,
- ochrana dutin a odkrytého jádrového dřeva,
- výsadba nové generace dubů v blízkosti starých stromů,
- omezení poškozování kořenového prostoru,
- zachování otevřených parkových a pastevních lesů,
- dlouhodobý monitoring známých lokalit.
Hlavní sledované látky
Pstřeňovec dubový není běžnou ani standardizovanou medicinální houbou. Chemické studium je omezené a soustředí se především na steroidní sloučeniny označované jako polyporenové kyseliny.
| Látka nebo skupina | Význam |
|---|---|
| Polyporenové kyseliny | Lanostanové steroidní sloučeniny izolované z plodnic. Některé byly zkoumány v buněčných modelech lékové rezistence. |
| Polyporenová kyselina A | Jeden z chemicky charakterizovaných metabolitů skupiny polyporenových kyselin. |
| Lanostanové steroidy | Sekundární metabolity odvozené od lanostanové kostry, která se vyskytuje u řady chorošovitých hub. |
| Steroly | Přirozené součásti houbových buněčných membrán, včetně ergosterolu a jeho derivátů. |
| Polysacharidy | Stavební a zásobní sacharidové látky přítomné v plodnici a myceliu. |
| Beta-glukany | Součást houbových buněčných stěn. Přesný obsah u tohoto druhu není běžně standardizován. |
| Chitin | Pevná složka buněčných stěn přispívající k postupnému tvrdnutí a křehnutí plodnice. |
| Fenolické látky | Mohou přispívat k antioxidačnímu profilu, ale přímé údaje pro tento vzácný druh jsou omezené. |
| Celulolytické enzymy | Enzymy podílející se na rozkladu celulózy během vzniku hnědé hniloby. |
| Hemicelulázy | Enzymy rozkládající hemicelulózové složky dřeva. |
| Oxidační metabolity | Podílejí se na chemickém narušování struktury dřeva při hnědé hnilobě. |
Co říká věda?
Nejlépe prozkoumanými oblastmi jsou ekologie, evropské rozšíření, vazba na staré duby, riziko vymizení a taxonomické zařazení.
Výzkum evropských populací ukazuje, že druh je téměř vždy spojen s mohutnými starými duby a prostředím, kde zůstává velké mrtvé dřevo dlouhodobě zachováno.
Genomová studie zveřejněná v roce 2025 přinesla chromozomální sestavení genomu Buglossoporus quercinus. Data mohou pomoci studovat rozklad dřeva, evoluci druhu i genetické rozdíly mezi populacemi.
Chemická studie z roku 2023 izolovala z plodnic polyporenové kyseliny a testovala je v buněčných modelech nádorové lékové rezistence.
Některé sloučeniny zvyšovaly citlivost buněčných linií k vybraným cytostatickým látkám. Šlo však o laboratorní experiment, nikoli léčbu pacientů.
Pro zdravotní nebo léčebné užívání pstřeňovce dubového nejsou dostupné klinické studie, bezpečné dávkování ani standardizované extrakty.
| Oblast | Síla důkazů | Poznámka |
|---|---|---|
| Existence a určení druhu | ★★★★★ | Druh je dobře doložen morfologicky, molekulárně i historickými sběry. |
| Vazba na staré duby | ★★★★★ | Velmi silně doložená ekologická specializace. |
| Vzácnost a ohrožení | ★★★★★ | Druh je ve velké části Evropy vzácný a vázaný na ubývající biotopy. |
| Hnědá hniloba | ★★★★★ | Dobře doložený způsob rozkladu dubového dřeva. |
| Genom druhu | ★★★★☆ | Chromozomální genomové sestavení bylo publikováno v roce 2025. |
| Polyporenové kyseliny | ★★★☆☆ | Chemická struktura a některé buněčné mechanismy byly laboratorně prozkoumány. |
| Ovlivnění lékové rezistence | ★★☆☆☆ | Popsáno pouze v buněčných modelech s vybranými izolovanými sloučeninami. |
| Antioxidační aktivita | ★☆☆☆☆ | Přímých specifických údajů pro tento druh je málo. |
| Imunitní systém | ☆☆☆☆☆ | Pro klinické imunomodulační působení nejsou důkazy. |
| Tradiční léčebné použití | ☆☆☆☆☆ | Spolehlivá tradice medicinálního použití není doložena. |
| Klinické použití u lidí | ☆☆☆☆☆ | Klinické studie a ověřené dávkování chybějí. |
Klíčové studie a odborné zdroje
| Rok nebo zdroj | Téma | Typ | Odkaz |
|---|---|---|---|
| 1966 | Vymezení rodu Buglossoporus a kombinace Buglossoporus quercinus | Taxonomická práce | Index Fungorum |
| 2002 | Výskyt, ekologie a ochrana vzácného dubového choroše ve Velké Británii | Ochranářská odborná zpráva | Natural England |
| 2019 | Ekologie, rozšíření a hodnocení rizika vyhynutí Buglossoporus quercinus v Polsku | Terénní a ochranářská studie | Baltic Forestry |
| 2023 | Polyporenové kyseliny a ovlivnění lékové rezistence nádorových buněk | Chemická a buněčná laboratorní studie | Journal of Fungi |
| 2024 | Taxonomická revize a novější kombinace Fomitopsis pulvina | Molekulární taxonomická studie | Species Fungorum |
| 2025 | Chromozomální genomová sekvence Buglossoporus quercinus | Genomická studie | PMC |
| Český zdroj | Buglossoporus quercinus – pstřeňovec dubový, určovací znaky a ekologie | Český mykologický atlas | Česká mykologická společnost |
| Globální výskyt | Přijímané jméno Buglossoporus quercinus, synonyma a záznamy výskytu | Databáze biodiverzity | GBIF |
| Obrazový zdroj | Fotografie druhu a licenční podmínky jednotlivých souborů | Wikimedia Commons | Wikimedia Commons |
Srovnání s podobnými chorošovitými houbami
| Houba | Hlavní znak | Hostitel | Typ hniloby | Četnost |
|---|---|---|---|---|
| Buglossoporus quercinus | Žlutavá až hnědavá plodnice, póry po otlačení růžovějí | Staré duby | Hnědá hniloba | Velmi vzácný |
| Fomitopsis betulina | Hladká bělavá až šedohnědá kopytovitá plodnice | Bříza | Hnědá hniloba | Běžný |
| Fistulina hepatica | Masitá červená plodnice připomínající kus masa | Dub a kaštanovník | Hnědá hniloba | Místy roztroušený |
| Laetiporus sulphureus | Výrazné sírově žluté až oranžové trsy | Dub a další dřeviny | Hnědá hniloba | Poměrně běžný |
| Pseudoinonotus dryadeus | Mohutná hrbolatá plodnice s jantarovými kapkami | Především dub | Bílá hniloba | Vzácnější |
| Fuscoporia torulosa | Tvrdá víceletá tmavě hnědá plodnice u báze stromu | Dub a další listnáče | Bílá hniloba | Roztroušený |
| Daedalea quercina | Robustní plodnice s nápadným labyrintovitým hymenoforem | Dubové dřevo | Hnědá hniloba | Poměrně běžná |
Ochrana pstřeňovce dubového
Hlavní příčinou úbytku není cílený sběr plodnic, ale postupná ztráta starých dubů a velkého mrtvého dřeva.
V běžně obhospodařované krajině bývají staré, poškozené nebo částečně odumřelé stromy často odstraňovány. Právě tyto stromy však poskytují substrát potřebný pro přežívání pstřeňovce dubového.
Praktická ochranná opatření
- nekácet staré duby pouze kvůli dutinám a odumřelým částem,
- bezpečnost řešit citlivými arboristickými zásahy,
- ponechávat silné padlé větve na místě,
- nepřemisťovat mrtvé dřevo do suchých hromad,
- chránit půdu a kořeny před zhutněním,
- vysazovat novou generaci dubů,
- udržovat kontinuitu dubových alejí a parkových porostů,
- evidovat známé lokality a opakovaně je kontrolovat,
- omezit sběr vzácných plodnic pro soukromé sbírky.
Bezpečnost a užívání
Pstřeňovec dubový není běžnou jedlou ani medicinální houbou. Plodnice se kvůli vzácnosti, ekologickému významu a nedostatku bezpečnostních dat nesbírají ke konzumaci.
Neexistují klinické studie, které by stanovovaly bezpečné dávkování plodnice, mycelia, prášku, odvaru nebo extraktu.
Chemické látky izolované v laboratorních podmínkách nelze zaměňovat s účinkem celé plodnice nebo domácího výluhu.
Praktická pravidla
- vzácnou plodnici nesbírat ani nepoškozovat,
- nepřipravovat z ní čaj, odvar nebo tinkturu,
- nepoužívat ji jako náhradu březovníku obecného,
- nepovažovat obsah steroidů za důkaz léčivosti,
- nepoužívat domácí extrakty během onkologické léčby,
- nález fotograficky zdokumentovat,
- zaznamenat hostitelský strom a přesnou část dřeva,
- nález oznámit České mykologické společnosti nebo odbornému pracovišti.
Časté otázky
Co je Piptoporus quercinus?
Piptoporus quercinus je starší vědecký název vzácné houby dnes známé především jako Buglossoporus quercinus, česky pstřeňovec dubový.
Jaký je český název?
Český název je pstřeňovec dubový.
Jaký je současný vědecký název?
Species Fungorum po revizi z roku 2024 uvádí Fomitopsis pulvina. Název Buglossoporus quercinus však stále používá řada současných databází a studií.
Je Buglossoporus quercinus stejná houba?
Ano. Piptoporus quercinus je synonymum Buglossoporus quercinus.
Je Fomitopsis pulvina stejná houba?
Ano. Jde o novější taxonomické zařazení téhož druhu.
Má být v atlasu více stránek pro jednotlivá synonyma?
Ne. Všechny názvy mají být zpracovány na jedné stránce, případně se starší adresy přesměrují na hlavní stránku.
Kde pstřeňovec dubový roste?
Na mrtvém dřevě starých dubů, například na silných větvích, pahýlech, kmenech a v otevřených dutinách.
Roste pouze na dubu?
Druh je velmi silně vázán na dubové dřevo. Výskyt na jiných dřevinách není pro evropské populace typický.
Roste v České republice?
Český výskyt je doložený, ale jde o vzácný druh vázaný na lokality se starými duby.
Jak houba vypadá?
Má silnou jazykovitou až polštářovitou plodnici, která je zpočátku bělavá nebo žlutavá a později hnědne.
Jak reaguje po otlačení?
Bělavé póry a poraněná dužnina mohou růžovět, fialovět až tmavě hnědnout.
Jaký typ hniloby způsobuje?
Způsobuje hnědou hnilobu, při které zůstává relativně zachovaný hnědý lignin.
Je pstřeňovec dubový jedlý?
Není považován za běžnou jedlou houbu. Kvůli vzácnosti se plodnice nesbírají.
Je to medicinální houba?
Nejde o standardizovanou medicinální houbu s doloženým tradičním nebo klinickým použitím.
Obsahuje beta-glukany?
Jako houba obsahuje polysacharidové struktury včetně beta-glukanů. Přesný obsah není běžně standardizován.
Co jsou polyporenové kyseliny?
Jde o steroidní sekundární metabolity izolované z některých chorošovitých hub včetně tohoto druhu.
Působí polyporenové kyseliny proti rakovině?
Některé izolované látky ovlivňovaly nádorové buněčné linie v laboratorních podmínkách. Nejde o klinický důkaz léčby.
Zvyšuje houba účinek chemoterapie?
U lidí to prokázáno nebylo. Dostupný výzkum proběhl pouze na buněčných liniích s izolovanými látkami.
Lze z houby připravit tinkturu?
Domácí užívání nelze doporučit. Chybí bezpečnostní data a sběr vzácných plodnic by poškozoval jejich populace.
Jak se liší od březovníku obecného?
Březovník roste téměř výhradně na bříze a jeho plodnice zůstává světlejší. Pstřeňovec dubový roste na dubu a po poranění růžoví až fialově hnědne.
Jak se liší od sírovce žlutooranžového?
Sírovec vytváří nápadné jasně žluté až oranžové trsy. Pstřeňovec dubový je méně barevný, mohutnější a polštářovitý.
Je nebezpečný pro živý dub?
Nejčastěji rozkládá mrtvé části dubového dřeva. Samotný nález nemusí znamenat bezprostřední riziko pádu stromu.
Má se plodnice ze stromu odstranit?
Ne. Odstranění plodnice podhoubí ve dřevě nezničí a u vzácného druhu by šlo o zbytečné poškození.
Proč je houba vzácná?
Potřebuje staré duby a velké kusy mrtvého dubového dřeva, které jsou v běžné krajině stále méně dostupné.
Co udělat při nálezu?
Plodnici vyfotografuj, zaznamenej lokalitu, hostitelský strom a typ dřeva a nález předej mykologům.
Smí se vzácná plodnice sbírat?
I tam, kde sběr výslovně nezakazuje právní ochrana, je vhodné vzácnou plodnici ponechat na místě.
Existují klinické studie na lidech?
Nejsou dostupné klinické studie potvrzující zdravotní účinnost, bezpečné dávkování ani léčebné použití.
Proč je důležitý v přírodě?
Rozkládá dubové dřevo a je součástí biologicky bohatého prostředí starých a veteránských dubů.